Zdá se, že špatných dnů neubývá, napětí je všudypřítomné a radosti života jakoby dočista vymizely...V těchto dnech se navíc do podvědomí vkrádá jakási zvláštní neurčitá představa, kterou bych možná nazval "útokem astrálních temných sil"...neboli, nejen, že se to sere, kde může, ale ještě to tak vypadá, jakoby na nás cosi ne zcela viditelné útočilo a využívalo našich slabin. Může to tak být, nemusí...každopádně důležité je vědět, že na toto všechno už existuje jeden jediný lék: upřené a nasměrované světlo vědomí. Máme v sobě pochodeň i reflektor v jednom, přímo ve svém srdci, a na všechny tyto záležitosti si můžeme pěkně posvítit. Pamatujte na to, že ony temnůstky mají svou moc pouze v temnotě, v nevědomí, v mezičase a meziprostoru. Pokud ale sami se sebou pracujeme, rosteme, vyvíjíme se, pak objevujeme, že v sobě nosíme v jistém slova smyslu poklad. Světlo vědomí. Musíme ale sebrat odvahu a rozhodnout se vidět věci takové, jaké jsou. Což vyžaduje konečně si přestat o sobě cokoliv nalhávat, dělat ze sebe lepší nebo horší verzi sebe sama. Bude to ale velmi těžké a spousta lidí se ze strachu z toho, co by o sobě mohli zjistit, raději úplně odpojí od sebe a svého nitra. Případně budou onu svoji moc hledat všude jinde, než v sobě. Takže kromě sktečně autentických, zářících bytostí tu bude i mnoho takzvaně světlých, u kterých se ale dá celkem jasně poznat, že to nevychází ze srdce.
V tuto dobu jsme nuceni se trochu zastavit, přehodnotit všechny naše vědomosti, je záhodno vše, co jsme se za poslední tři měsíce dozvěděli, o sobě, o jiných, o světě, pořádně probrat, prosít podstatné informace od nepodstatných, informace jdoucí k srdci je dobré brát obzvláště důležitě, a naopak je důležité od sebe odstřihnout veškeré informace, které jen takříkajíc čeří vodu, odkazují na další informace a vytvářejí tak nekonečné kolečko pozornosti. Stačí se zeptat: Vede to k praktickému výsledku? Řeší to něco? Nejsou to jen řeči pro řeči? Budeme se do toho muset ponořit opravdu poctivě, zejména se to týká naší indoktrinace, našeho ideového přesvědčení. Retrográdní Merkur ve Vodnáři by hrozně rád fungoval podle nějakého ideového směru, podle něčeho pokrokového, a přitom si musí uvědomit, že ten největší pokrok znamená zjistit, že už žádné ideologie potřeba nejsou. Dogmata, pravidla, věci předkládané k věření...to všechno jsou jen takové intelektuální dudlíky...a těch se budeme muset zbavit a odstřihnout je, možná až hodně radikálně.
Odstřihnout se od systémů víry neznamená, že bychom měli zahodit náboženství. Dnes to funguje jinak. Znamená to zahodit televizi, noviny, rádio, odpojit se od médií, které už dávno neinformují o realitě, ale vytvářejí realitu novou, byť z velké části nevědomky...Přestat věřit všemu, co mi kdysi kdosi řekl, a opravdu vážně se zamyslet nad tím, žemu z toho věřím já, opravdicky, vnitřně ze srdce? Co je moje vlastní přesvědčení a co si jen automaticky nesu, ze školy, od rodičů, od společnosti?
Přeji nám všem krásné a přínosné sebeobjevování.
Žádné komentáře:
Okomentovat