Sobota 28.května
...a několik dní předtím i potom
Prošli jsme pár změnami. Od středy už se energie trochu stabilizovala a vyrovnala - Mars konečně vstoupil do Berana a zítra se setkává s Jupiterem. Je to prima energie, dobrodružná, podnikavá, vizionářská a odpichová, tak ji koukejme využít. Není třeba otálet ani přemýšlet, je to tak trochu divoký západ - nejdřív se tasí zbraně a až potom vyjednává.
Venuše dnes vstoupila do Býka, chce se říci konečně, a v Býku je jako doma...nicméně nic zásadního, ve smyslu pocítitelného se vůbec dít nemusí. Je to zkrátka po dlouhé době normálka, pohoda jazz...
Merkur se velmi pomalinku zastavuje, nicméně do pátku je stále ještě času dost. Zásadnější ovšem je, že celou tu dobu, to jest něco přes týden, bude přecházet přes stálici Algol. Algol je v tradiční astrologii hlava medůzy, démon a hvězda s negativním, dalo by se říci až pekelným účinkem, kde symbolicky i fyzicky "přicházíme o hlavu", z hlediska psychologie se jedná o energii cizosti, nelidskosti, vědomí, které je výrazně odlišné, než lidské, ale které přes to všechno i tak slouží božskému účelu - jen pro nás tak trochu nepochopitelně a možná trochu moc drsně. Další zásadní poznatek, je to, že to je energie, která se musí hýbat, a pakliže to nedělá a atrofuje (anebo pakliže to dělá, ale je nějak zneužita), pak působí tak, že konzervuje, dělá věci kamennými, nepružnými, bez života.
V kombinaci s Merkurem, který je navíc retrográdní...se mi jeví jako opravdu velká nutnost sami sebe symbolicky dekapitovat, přijít o hlavu či aspoň o rozum, zbláznit se...nebo konečně zmoudřet - rozuměno sesadit rozum z dominantní pozice zpátky na místo, které mu náleží. Nechme rozum, aby si stále ještě sám sobě promítal nějaké příběhy z minulosti (či z minulostí), dejme mu čas, klidně ať si připomíná časy dávno minulé...a je jedno, zda ty zidealizované časy jsou doby středověkých bitev, kdy tekly potoky krve, nebo první republika, anebo sladké naivní devadesátky (nebo cokoliv jiného, každý má své vlastní mýty). Ta doba je samozřejmě už dávno pryč a jakékoliv srovnávání nebo pokusy ony staré časy naroubovávat na dnešní dění zákonitě selžou. Není třeba se tím zaobírat, tak to prostě je, jsme v zajetí minulosti. Někdo z nás si to uvědomuje, ale většina nikoliv. To nevadí. Ono chvíli trvá, než si uvědomíme ten fakt, že to je film...nejpozději to bude poté, co se Merkur zase rozeběhne dopředu.
Kromě Merkura ale máme celý zvěrokruh a skvadru planet, takže pokud se obejdeme, aspoň na chvíli bez racionálního rozumu, ono se veskrze nic zásadního vlastně vůbec nestane. Energie se k nám dostanou tak i tak...Přeji nám, ať se nebojíme padat, a ať se máme odvahu zvedat.
I já si teď prožívám cosi, co bych nazval jako totální ztrátu smyslu, perspektivy, touhy a vášně pro život, poslední cca měsíc byl jako žít v jakési divné bublině, z toho poslední týden byl opravdu libový...ale to už je život. Píšu to, jen abyste si nemysleli, že jsem nějaký vědátor, mudrc, co sestoupil z hory... Jdeme všichni spoustou různých cest, a čím jich bude víc, tím to bude zajímavější. Nejde bejt furt jen na rozkvetlý louce plný čmeláků...občas přijde poušť, jindy sopečná krajina, někdy nás potká pěknej slejvák...ale vždycky je dobrý si uvědomit, že není třeba mít zlost. Klidná radost, vědomí sebe sama a své podstaty, funguje jako malá lucernička, která vám, a někdy i druhým, svítí na cestu. Děkuju, že mi umožňujete svítit, a děkuju, že i vy svítíte....a omlouvám se, že tu bylo nějaký čas mrtvo...
