Neděle 30.května

 

 Tenhle příspěvek se mi nepíše vůbec snadno. Není se čemu divit, pokud to máte podobně, nezoufejte, závada není na vašem přijímači. Merkur v Blížencích se právě stal retrográdním a na cca měsíc nám bude trochu komplikovat život, zejména na intelektuální, logické a pohyblivé rovině. Počítejme s nedorozuměním, zdržením, komplikacemi, s tím, že druzí nás mohou pochopit úplně jinak, že se věci ztrácejí v překladu. Na druhou stranu, možná tím pochopíme, že nejde všechno přes rozum, a že občas musíme tu hlavu nejdřív pořádně vyprázdnit, aby se do ní vešly další informace.
   Merkur se setkal zároveň s Venuší a pomyslně jí předal štafetu, ale Venuše si v Blížencích pobyde už jen chvilku, než začne úřadovat z Raka. Merkur oproti tomu v Blížencích bude mlžit docela dlouho. Nehledě na jeho docela dlouhou kvadraturu na Neptuna. Berme to tak, že určité věci, jdoucí přes rozum, dostávají stopku. Je potřeba sestoupit dovnitř sebe, do svých vzpomínek a najít tam všechny přesvědčení o vlastní nemožnosti, nemohoucnosti, iluze o tom, že druzí jsou chytřejší, nežli já. Ve výjimečných případech to funguje i opačně, že příliš sebejistým se jaksi počechrá hřebínek. Když už budeme v té introspekci, možná zjistíme, že náš způsob myšlení není možná tak přímočarý, nemáme na všechno briskní odpovědi, ale známe mnoho zvláštních cest, jak dojít k výsledku, a tyto cesty jsou tak trochu "jiné". Měli bychom ale taky vědět, že ony odpovědi v jistém smyslu vůbec nejsou "naše", protože my je jenom zachycujeme. Ono vůbec naše naladění je v současné době spíš takové pasivní a jiné... Mars v Raku není zrovna bůhvíjaké terno, ale tvoří trigon na Neptuna a našemu směřování dává jistý přesah, obsah, který není tolik vysvětlitelný. Dá se říci, že konáme, ale přitom je to tak, že jsme spíš konáni, jsme jako vesmírná flétna, na níž hraje sám Bůh. Pokud si to uvědomíme a pokusíme se tomu nepřekážet, může nám to hodně přinést...a nejen nám, ale i mnohým lidem okolo. Pokud se nám do toho vkrade ego, budeme si nejspíš jen myslet, jak jsme děsně ušlechtilí a jak druhým pomáháme, a přitom jsme spíš škůdci a egoisti, co si tím jen honí nějaký svůj pocit nedostatečnosti.
   Před námi každopádně je týden, ve kterém se toho spoustu děje, zajímavě to kvasí...tak doufejme, že z toho nakonec budedobré víno a nikoliv splašky.. ;-)

Úplněk a zatmění. Středa 26.května

 

Úplněk a zatmění.
Krvavý úplněk, modrá Luna a další nesmysly...to dnes možná uslyšíte z mnoha směrů. Esoterici se budou předhánět v popisu hrůz či nádher, případně budou mlít tu svou o 5D a jak je všechno sluníčkově dokonalé. Já, starej frflal a skeptik, tu jsem od toho, abych tyto představy zbořil a místo nich dal něco normálnějšího, co je víc opřeno o zem. 
   Za prvé: úplněk. Úplněk je poměrně běžná konstelace, která se opakuje po 29 dnech, zpravidla nebývá ničím výjimečný. S výjimkou toho, kdy je na něj navázána nějaká konstelace...většinou konjunkce, případně jiný přesný aspekt. Úplněk ukazuje na dobu, ve které naše záležitosti dosahují pomyslného vrcholu, rozuzlení, vyvrcholení, zde dostáváme zpětnou vazbu, zde se nejvíc projevují ty nejzásadnější zádrhele a komplikace. Je to zrcadlo, které nám nemilosrdně nastavuje svoji tvář a ukazuje nám všechno nepodobné, a říká: "i tohle jsi ty. Podívej se na důsledek všech svých činů. Tohle jsou plody tvé práce. Ty jsi odpovědný za svůj život...máš možnost pokračovat dál beze změny, anebo něco změnit. Věz ale, že už to má svůj vlastní vývoj, to, cos jednou vypustil do světa a do hmoty, už nezastavíš..."
   Za druhé: zatmění. Jedná se zde o lunární zatmění, kdy Luna vstupuje do stínu Země a nejen že přichází o své světlo, ale tím i blokuje světlo Sluneční, kteréžto Luna odráží. Symbolicky i prakticky jde o vítězství hmoty nad duchem, tmy nad světlem, iracionality a blbosti nad rozumem. Všímejte si toho, a funguje to už pár dní před a pár dní po, jak se najednou množí všelijaké absurdity a iracionality, kdy spousta lidí, kteří se zdají být úplně rozumní, najednou "přecvaknou".
   Za třetí, každé zatmění má své zákonitosti Ať už se jedná o novoluní nebo o úplněk, vždycky je ve hře ještě Dračí osa (neboli osa Lunárních Uzlů). Je dobré sledovat, jaký uzel konkrétně je ve hře.
   V tomto případě máme Lunu ve Střelci, zatměnou, na Sestupném uzlu. Za ideálních okolností nám bude ukazovat, že ve své snaze o informovanost, v našem hledání informací, impulsů, myšlenek, názorů, a v naší komunikaci, je také dobré vnímat kontext, nadhled, smysl... Nejen CO, ale i PROČ. Poznáváme, že naše informovanost je závislá i na tom, žemu v životě vlastně věříme, co považujeme za důležité, z jaké filosofické bubliny pocházíme, i náš postoj k náboženství a otázkám vyššího vědění, je pro to, jak posuzujeme informace, důležitý. Vzhledem k zatmění i k sestupnému uzlu nás to ale bude táhnout spíš k iracionálnímu boji za názor, k pocitu, že "já jediný mám pravdu a ostatní to musí přijmout", nebo jen k blahosklonnému přezírání jakýchkoliv cizích názorů. Nebezpečí vidím v klapkách na očích, které jsme si tam dali sami, a které nás usměrňují v tom, že nechceme vidět to, co se nám nelíbí, co nezapadá do našeho světa nebo co je prostě jen nepříjemné.
   Je třeba si uvědomit, že následujících 14 dní asi nebudou úplně procházka růžovým sadem, už jen proto, že nám to ukáže, kolik toho, o čem si myslíme, že je někde venku ve světě, ve skutečnosti nosíme v sobě. Temnoty. Nicoty, která pohlcuje vše kolem sebe. Vzpomeňme si na Nekonečný příběh. Opravdu už to není příběh někoho dalšího. Je to náš příběh, my jsme ti hlavní hrdinové. To, že o tom píšu zrovna já, není podstatné, já zachycuju, co má být zachyceno, a mám v tom příběhu taky svoji roli, pro mě tu hlavní, pro vás tu hlavní zase hrajete vy. Nezapomeňte: nemáme už moc času! Stále ještě můžeme Nicotu zastavit.

  Ať vám zatmění pokud možno nezkomplikuje věci a přiměje vás k tomu vidět sami sebe jinak, nově, tak, abyste sebrali odvahu a začali znovu hrát hlavní roli ve vašem příběhu. Tak se staň!

Pátek 21.května

 
Pátek 21.května, Slunce vstoupilo do Blíženců a uzavírá tak jarní období. V době Berana se v nás probouzela energie, kterou jsme se učili používat a využívat (reálně: nebrzdit, neblokovat, dávat jí volný průběh), v době Býka jsme přišli na to, že ona energie může fungovat jenom ve hmotě a má nějaké hranice a omezení. Naše ideje získaly tvar, vybarvily se, poznali jsme, co je nám příjemné a co nikoliv, poznali jsme své hranice. Po Býku přichází Blíženci, kteří nám zjednodušeně řečeno říkají, že se musí jít dál. Ony energie je třeba posílat do světa, sdílet, šířit, komunikovat. V tomto měsíci se ony energie vzájemně střetávají, mísí, poznávají. Díky našemu působení ve světě, ho můžeme lépe pochopit, poznat, utvořit si o něm svůj vlastní názor a případně se o něj podělit. Blíženci sami o sobě nejsou vyloženě silné znamení, jsou spíš těkaví, nesoustředění, flexibilní a nestálí, což je ale dobře, protože přesně takové mají být naše myšlenky. My se s nimi jen nemusíme ztotožňovat.

Hned na začátku utváčí Slunce napěťový aspekt s Jupiterem, který před nedávnem vstoupil do Ryb, což se může projevit hlavně jako určitý ideologický rozpor mezi tím, že máme něco psáno, dáno, vyargumentováno, ale je to jaksi jen v hlavě, a pak máme jakousi nesdělitelnou zkušenost, o které lze říci jen "takhle to zkrátka mám, neptej se mě proč, sám nevím, ale je to tak a přes to nejede vlak. Tento aspekt přeje zejména přehánění, nestřídmosti, ulítávání do extrému, něčeho je zkrátka "příliš", je v tom i arogance, egoismus, ale v zásadě se nejedná až tak hroznou energii, je to spíš jakýsi slon v porcelánu, a když se připravíme na to, že jak my, tak i ostatní prostě teď zkrátka tak úplně v něčem neznáme míru, můžeme k tomu být tolerantnější. S Lunou v Panně to sice bude asi krapet náročnější...tak si prostě musíme říct, že své připomínky a průpovídky stejně tak, jako dobře míněné rady a konstruktivní kritiku, si prostě necháme pro sebe.

Stejně tak buďme připravení na to, že se toho v této době může hodně naslibovat, ale reálně se máloco z toho splní. Máme velké oči, trochu nereálná očekávání a tak trochu si myslíme, že by nám měly padat pečení holubi do huby...tak prosím pěkně, jen si uvědomme, že zhmotňování všech našich vnitřních popudů nějaký čas trvá. Není to tak, že by se zhmotňovaly jen myšlenky, naopak, myšlenky jsou pohonem, raketou, pro to, co vězí ve větší hlubině.

Mějte krásný den!

Středa 19.května

 
Dnešní den je svým způsobem speciální. Slunce se setkává s novou planetkou Sedna na konci Býka. Je to období, kdy můžeme energii Sedny více vstřebat, pochopit a pojmout. Sedna je poměrně speciální těleso nejen astrologicky, ale i astronomicky. Je poněkud menší, než Pluto, ale především má poměrně extrémní oběžnou dráhu, velmi eliptickou, obíhá kolem Slunce jednou za 12000 let. V astrologii a mytologii představuje finální hranici, za kterou už není nic nám známé, je to jakýsi ženský protipól Neptuna, více mystický, podle Tondy Baudyše představuje Sedna božství. Nerozporuju to, jen si myslím, že to je jen jeden z mnoha aspektů této energie. Tato energie sjednocuje, dává pocit nirvány, blaha, radosti, ale na mnohem více kolektivní rovině. Lidé s výraznou Sednou (například Karel Gott) jsou něčím specifičtí, vyčnívají, ale zároveň sjednocují, nikdy nebývají konfliktní, a to ani co se týče názorů na ně samotné (na rozdíl například od Eris, která vyloženě polarizuje a díky střetům uvádí věci do pohybu a do pokroku).

Sedna dále umí to, že postupně smývá veškeré špatné zážitky, zahaluje nás jakýmsi závojem zapomnění. Má v sobě cosi staromilského, možná prvorepublikovou eleganci, a zároveň určité bezčasí. Negativa, která se s touto energií mohou pojit, je, že se v těchto cukrkandlových energiích budeme rochnit, že si budeme promítat nostalgické vzpomínky jako kino místo toho, abychom je pouze využili k dalšímu posunu sebe sama na cestě životem.

Jupiter vstoupil do Ryb

 
14.května nedlouho po půlnoci, vstupuje Jupiter do Ryb. A jaké má pro nás poselství?

"Jsem vaše optimistická stránka, vaše naděje i víra, vaše moudrost i pošetilost, jsem všechno, čemu věříte a co si dokážete pospojovat do nějakého celku, jsem to, co vás nutí vstát a jít zase dál. Jsem to, co vám v životě dává smysl, co dělá váš život větší, moudřejší, povznesenější...i pyšnější. Jsem peří, kterým se chlubíte, značka spotřebního zboží, kterým chcete zapůsobit na vaše sousedy, přátele i okolní lidi, váš společenský status. Jsem vaše přehánění, nestřídmost, netaktnost...ale v zásadě jsem dobrý, příjemný a nekomplikovaný.

Doposud jsem vám pomáhal v tom být jiný, nacházel jsem nové, neprošlapané cesty, vymýšlel nové teorie (a začal jim věřit). Ukázal jsem vám, kde leží vaše svoboda (a přirozeně i vaše nesvoboda - kde se nejsnáze necháváte spoutávat konvencemi, společenským očekáváním, strachem nebo jen výchovou). Díky mně jste mohli pocítit nové závany v životě, mnozí z vás si vyzkoušeli, jaké to je být rebely, neposlouchat organizace, skupiny a kolektivní celky. Jedinec, který je svobodný a nespoutaný, to by náš cíl! Nová společnost, ve které by si byli všichni rovni. Všechno to byla ale jen taková teorie a intelektuální cvičení. Nyní se věci mění a zdá se, jakoby se spousta záležitostí rozpadala pod rukama. Pomalinku se objevuje chaos, neuspořádanost a zvláštní "bezčasí". Je to v pořádku! Je třeba se oprostit od všech intelektuálních představ. Věci si budou tak nějak zvláštně fungovat samy, a náš úkol je jim v tom pokud možno nepřekážet. Jsme v období, kdy jsme víceméně pasivní a jen se díváme na to, jak se věci samy tak nějak poskládávají dohromady. Už není třeba do nich zasahovat. Dokonce naopak, naše snaha něco nějak organizovat, konat, tlačit, nebude mít pražádný úspěch....Je potřeba se naučit nechat věci být. Je to jakýsi pomyslný zimní spánek, kdy jsme udělali vše, co se udělat mohlo, a nyní už to jenom čeká, než vyraší první výsledky naší práce.

To, že věci tolik nebudou fungovat na vnější bázi, neznamená, že nebude fungovat nic. V tuto dobu doporučuji ponor do sebe. Veškeré sebepoznávací metody, ať už poměrně povrchní, nebo i velmi duchovní a hluboké, počínaje meditacemi a konče třeba cílenými sestupy do nitra své duše pomocí různých halucinogenů, budou velice dobře fungovat. Jediné riziko spočívá v tom, nenechat se chytit, neztotožňovat se s tím, co přichází, nepustit hlavu k tomu, aby interpretovala, co "vidíme", co vnímáme. Nepotřebujeme žádného zprostředkovatele, vysvětlovatele, interpreta, můžeme to zažít na vlastní kůži, bez jakékoliv bariéry, tak jak to je. Přesto bychom se měli smířit s tím, že to je něco, co je jaksi mimo slova, mimo rozumové pochopení...jediné, co se dá říci, je to, že to JE.

Uvědomme si, že s tímto obdobím je spojeno jisté umenšování ega a ladění se na kolektivní vědomí. Vše je jedním...a my to konečně nejen víme, ale i prožíváme. Pomáháme druhým, myslíme na druhé zpravidla více, než na sebe, hodně se nás dotýkají jakékoliv nespravedlnosti, křivdy atd. Pomalu si uvědomujeme, že to, čemu věříme, je ve skutečnosti mnohem větší a mnohem méně postižitelné, než jsme kdy tušili. Je to jako kdybychom se probudili v úplně novém světě, který je bohatší o nový rozměr...cosi tu je navíc, ale tak, že to sem zcela přirozeně patří. Naše staré víry se stávají zastaralé a neaktuální, ale není to tak, že bychom je nějak zavrhli, jen se na ně díváme nově, s úplně novým pochopením, kde vidíme, proč jsme kdysi něčemu věřili a proč už to máme jinak...šířeji, tolerantněji, velkolepěji...

A jedno zajímavé a zvláštní mystérium, které jen trochu nakousnu. Určitá část křesťanství je s Jupiterem v Rybách poměrně silně spojena. Ona určitá část má neskutečně mnoho rovin. Na jedné rovině je to obětování se a vzdání se, kdy malé ego dává prostor vyššímu já, jedinec se ztrácí, aby se objevil celek. Na straně druhé to je poznání, že "poslední jsou prvními" a že dokonalé odevzdání je vlastně nejvíc. Je to něco, co je nejsilnější v tomto vesmíru, mnohem silnější, než cokoliv jiného. Je to síla vody, která je dokonale poddajná a nemá vlastní tvar, ale dokáže doslova pohnout zemí a rozpůlit kámen, a to jak silným proudem, tak i pomalým soustavným kapáním na jedno místo. Čas zde nehraje roli, zde je totiž dotek věčnosti.

V tomto období zažíváme dotek s čímsi, co je nadčasové, nadrozměrné, a jestli tomu chceme říkat Bůh, je to mimochodem zase jen náš jakýsi pokus tomu dát škatulku, vysvětlit to logicky..lepší je prostě mlčet a nechat prostor onomu Neznámému a Nepojmenovatelnému. Ano, to je další věc: smiřme se s tím, že prostě nevíme, a vědět nebudeme, že nemůžeme nic kontrolovat, nemáme nad ničím vládu. Jsme jen lístky ve větru. Viděli jste někdy lístky, že by proti svému údělu protestovaly? Že by si řekly "ále, kašlu na vítr, teď budu padat tam, kam chci JÁ.." ?? Nikoliv...prostě se nechávají unášet...

Jsem Jupiter v Rybách, a následující měsíce budou tak trochu jako film z podmořského...nebo prostě jiného světa. Možná Avatar... Tak si sedněte a nechte se unášet