PONDĚLÍ 25.KVĚTNA

PONDĚLÍ 25.KVĚTNA
Změna je na dosah
Změna je na dosah...ale je to s ní trochu složitější, než by se zdálo. A v jistém smyslu i jednodušší. Změnit situaci (nebo sebe) totiž neznamená, že něco musíme udělat. Není to o "konání", o snaze. Tím, že na něco budeme tlačit a snažit se to urvat silou, se nic nezmění. Vlastně se po nás naopak chce, abychom nic nedělali a zůstali pasivní. Abychom tomu dobře rozuměli, nezáleží na tom, co "děláme", ale co "jsme". Neboli, nejdřív se musíme na změnu naladit, a to tak moc, jak to jen jde. Nejen myšlenkově. Musíme cítit její energii, dýchat jí, být na její vlně, ztotožnit se s ní. Ať koluje v naší krvi, ať prostupuje našimi emocemi. Nechme se pohltit, staňme se sami změnou, ať zmizí naše ego a zůstane jenom změna.
Podobně to můžeme praktikovat v mnoha různých oblastech. Láska? Představme si jí, vizualizujme, a to nejen v myšlenkách, pošleme vesmíru naši nejúplnější představu, zkusme si ji prožít nanečisto a pak vysílejme vesmíru poselství "tohle je má představa". A protože vesmír funguje na principu podobnosti, tak nám pomůže přitáhnout odpovídající energii.
Možná to zní trochu magicky, a v jistém smyslu to magie je. Je ale čas zbavit se strachů z ní a poznat, že magie může být součástí našich životů. Jsme tvůrci našich životů a toto je jeden z mnoha způsobů. Něco jde urvat silou, bezpochyby...a něco funguje tak, že "se necháme být".

ČTVRTEK 14.KVĚTNA

ČTVRTEK 14.KVĚTNA

Vesmír nás nešetří. Dneska to je hlavně o víře. O tom, v co věříme, co nám dává smysl, a nemusí to být vůbec otázka náboženská. Naopak, mám pocit, že v současné zvláštní době mnozí uvěřili spíš bohapustému pragmatismu, materialismu a moci. A moc se pomalinku polehounku přeskládává a rozpadává a získává jiné formy...

Každopádně...asi bude potřeba trochu povolit, přestat řešit "jak to teda je", "kde je pravda", protože odpovědi nepřijdou. Mnozí z nás řeší koronavirus, jestli je to vůbec pravda, 5G, Billa Gatese a jeho vakcíny, roušky, politiky...Mám pro vás radu. Zapomeňte na to! Jsme v období, kdy máme tak trochu zatmění mysli, kdy řešíme úplné marginálie a podstatné věci nám unikají. To, co je třeba, je přesunout naši pozornost z vnějšího světa do vnitřního. K sobě samým. Uvědomit si, z čeho ta má víra vlastně vychází. Co mi dává v sobě samém smysl a co ve vnějším světě na to odpovídá a naskakuje.

Z karmického hlediska se nyní vracíme z přítomnosti do minulosti, kde můžeme najít to, co nás brzdí v rozletu. To, na co jsme fixovaní. Možná dokonce přijdeme na to, že to je opravdu jen takové kino, že fakt není podstatné, jak to je, "kde je pravda". Pravda je totiž jen v nás a nikde jinde.

STŘEDA 13.KVĚTNA

STŘEDA 13.KVĚTNA

Dnes se proměnila energie. Z poněkud intelektuálně odtržité, trochu chaotické a rebelské energie se stala energie vpravdě pohádková...a tak trochu nedomrlá, nevýrazná. Vypadá to skoro jakobychom následujících pár měsíců byli buď úplně bez energie, anebo se naše energie různě rozptylovala, směřovala na všechny směry a tak trochu nevěděla, co se sebou. Ale skutečnost je taková, že je jen potřeba zaujmout úplně jiný přístup a uvědomit si, že už to není jen o egu. To, co nás pohání, lépe řečeno to, co pohání samo sebe, je něco jako vědomí celku. Ztělesněná přání všech lidí dohromady. Vím, je poněkud těžké si to představit a ještě těžší je se na to naladit. Řekněme, že to jde lépe skrze nezištnou práci pro druhé, obětování se vyššímu cíli a ztotožnění s tím, že nedržím v ruce meč, ale sám jsem tím mečem a sám jsem držen čímsi vyšším, ať už tomu říkám Bůh nebo kolektivní vědomí. Jsme a budeme všichni nástroji, a proto je fajn se očistit, vnímat ono naladění jasně a čistě, a být připraveni.
Naše hodnoty, pojetí toho, co je nám příjemné a co nikoliv, naše lásky, vztahy a všechno, co se nám líbí, zkrátka všechny krásy života, se právě zastavily a obracejí k minulosti. Je třeba se podívat do prožitků, které nás v tomto směru formovaly, a znovu si je přehrát. Něco z toho bude fajn, a bude se to projevovat jako lehká i těžká nostalgie, něco jako večer s prohlížením rodinných alb...a něco bude trochu horší, zejména proto, že možná zjistíme, že jsme řízeni něčím, co dávno ztratilo své opodstatnění. V následujícím měsíci můžeme zjistit, že mnoho našich vztahů, které jsme považovali za super, ve skutečnosti nestály za nic, a mnoho katastrof, ve skutečnosti bylo docela fajn. Možná zjistíme, že se nám líbí úplně jiné věci, než jsme si mysleli. Možná zjistíme, že není dobré se neustále ohlížet na to, co si o nás ostatní myslí, že zpětná vazba může přijít i jinak, než neustálou touhou být přijímán. Každopádně nebezpečí tohoto období bude, že se v sobě budeme rýpat až příliš, místo toho, abychom se zaměřili na prožívání v reálném světě. Ještě pár týdnu potrvá i pocit "co jsme vlastně udělali špatně", pocit, že něco mělo být jinak, pocit trochu neurčitý, jakéhosi ztraceného ráje, ideálu, který je na dosah ruky a přesto tak daleko. To přejde...

PONDĚLÍ 11.KVĚTNA

PONDĚLÍ 11.KVĚTNA
Trpělivost přináší růže...anebo že by ne?

Dnešní den prověří, jak jsme na tom s trpělivostí. Se smyslem pro správné načasování. Chtěli bychom totiž spoustu věcí urychlit bez toho, aniž bychom o nich měli nějaké jasné povědomí. Chtěli bychom tlačit řeku, která ale teče sama. Naše netrpelivost a nervozita se dnes projeví zejména ve slovních konfliktech, v chytlavosti, v pocitu, že to tomu druhému musíme zkrátka nandat. Když se podíváme na hlubší pohnutky toho, proč se tak cítíme, zjistíme, že jsou úplně jiné. Je v nás strach. Strach z přílišné svobody, z chaosu a nepředvídatelnosti, strach ze závazků a omezení, a z nesvobody. Pokud ale bojujeme za svobodu...víme vůbec, za co skutečně bojujeme? A víme, že je třeba bojovat, rozhodnout se, nejít do toho jen tak napůl?
Například vděčné téma - roušky. Mnoho z nás je s postupujícím časem bere jako něco omezujícího, znesvobodňujícího, a hledá způsoby, jak znovunabýt svobodu...zároveň s tím vyvstává pocit odpovědnosti a strach z nepřijetí. Strach ze smrti, z toho, že svým jednáním můžu druhým lidem uškodit atd. Všechny tyto věci si v sobě musíme pořešit a na základě toho se jednou provždy rozhodnout. Já například roušky nosím jen v uzavřených prostorách, venku mám připravenu efektivní výmluvu: jako demonstrant "za svobodu obličeje" a za sundání roušek, se na mě vztahuje zákon o právu shromažďovacím, který mi zakazuje se zahalovat kvůli případné identifikaci.
Pokud dnešní den úspěšně přežijeme a konfrontujeme se s některými záležitostmi, které mohou být i karmického rázu, energie se v úterý trochu změní a posune k větší flexibilnosti. Zároveň je velká šance, že onu autoritu, jak vnitřní, tak vnější, budeme umět uchopit za ten správný konec. Úterní večer může být ve znamení spolehlivosti a stálosti, co v tuto dobu vznikne, bude mít dlouhého trvání a bude veskrze spolehlivé a stabilní.

NEDĚLE 10.KVĚTNA

NEDĚLE 10.KVĚTNA

Povol kravatu, sundej roušku, uvolni se...Dnešní den je jednoznačně ve znamení odpočinku, uvolnění, nechání věcí plynout. Umíte ale věci skutečně nechat být? Pustit je a nechat, ať se samy dějí? To totiž vyžaduje mít v sobě pradůvěru v "řeku života", jak tomu říkám. Tento energetický tok je univerzální a napájí každého z nás. Zvláštní...učili jsme se, že naše zdroje jsou omezené, že to jsou jen jakési rybníčky a někdo má víc a někdo méně vody...a ono to je jinak. Je to řeka. Vody v ní je nekonečně mnoho a jediné, na čem záleží, je jak se jí umíme otevřít, jak jí důvěřujeme a necháme se nadnášet.
Kromě toho, že pocítíme důvěru v plynutí, můžeme dostat i inspiraci, otevřít se novým věcem, a z hlediska intelektuálního, je tento víkend vskutku vypečený, možná až dost...To, co v současné době vykoumáme, by mělo mít jak kontext, nadhled, tak i hloubku. To, že některé věci pochopíme, může znít poměrně banálně, ale ve skutečnosti to pro nás může mít zásadní vliv. každopádně...čeká nás velmi zajímavý týden, ve kterém budeme mít dokonce tři stacionární planety, což znamená, že se budou docela zásadně měnit energie i celkové směřování, z karmického pohledu dojde (či už dochází) k mnoha vyrovnáním a sklizním. Ale nás, co žijeme život, jak nejlépe umíme, a snažíme se konat dobro a víme, že se vše vrací, to nevyvede z míry. Není třeba mít strach. Naopak, strach je to, čeho je v současnosti moc (a pro mnohé organizace to je žádoucí, proto ho uměle vyvolávají). Odvahu, víru, smělost a vizi...a s radostí do nového týdne!

PONDĚLÍ 4.KVĚTNA

PONDĚLÍ 4.KVĚTNA

Dnes bychom se měli zaměřit na realistické a praktické záležitosti. Což nám ale půjde dosti těžko. V podstatě celý květen, kromě konce, je pod vlivem jakéhosi neurčitého zatmění mysli, které nebude na první pohled patrné. Zejména proto, že se bude moct schovat za náš idealismus, humanitu, touhu pomáhat ostatním atd. Ale dost dobře možná vyjde najevo, že to je jen neskutečná naivita, že máme neustále tendenci skákat druhým lidem na špek, že to není romantika, ale naivita a blbost. Nejpravděpodobněji se to projeví tak, že nás vláda či epidemiologové budou krmit dalšími svými výplody a my jim to budeme žrát i s navijákem (a náhubky budeme nosit jako poslední v Evropě)...
O tom, proč máme raději sladké lži před nepříjemnou pravdou, by se dalo polemizovat...ale v těchto týdnech to zkrátka jen bude vycházet najevo. Chceme být balamuceni, budeme sedět u svých televizí, i s vědomím toho, že 90% toho, co nám přináší, jsou jen lži. V podstatě to jsou takové dudlíky na uklidnění. Možná bychom se měli zeptat PROČ? Chceme, aby byl svět jednoduchý a čitelný? Nechceme nic řešit? Nechceme nic? Ať nás hlavně nikdo neotravuje?
Každopádně na to, jak to působí hrozně, to nebude nic tak zásadního...tento vliv většinou nenadělá moc paseky...maximálně tak nějakou nenáladičku a různé ty pocity. Snad jen vztahy nebudou v tuhle dobu nic moc slavného...ale možná je to tak, že kdo chce být balamucen, ten spokojen bude....