STŘEDA 13.KVĚTNA
Dnes se proměnila energie. Z poněkud
intelektuálně odtržité, trochu chaotické a rebelské energie se stala
energie vpravdě pohádková...a tak trochu nedomrlá, nevýrazná. Vypadá to
skoro jakobychom následujících pár měsíců byli buď úplně bez energie,
anebo se naše energie různě rozptylovala, směřovala na všechny směry a
tak trochu nevěděla, co se sebou. Ale skutečnost je taková, že je jen
potřeba zaujmout úplně jiný přístup a uvědomit si, že už to není jen o
egu. To, co nás pohání, lépe řečeno to,
co pohání samo sebe, je něco jako vědomí celku. Ztělesněná přání všech
lidí dohromady. Vím, je poněkud těžké si to představit a ještě těžší je
se na to naladit. Řekněme, že to jde lépe skrze nezištnou práci pro
druhé, obětování se vyššímu cíli a ztotožnění s tím, že nedržím v ruce
meč, ale sám jsem tím mečem a sám jsem držen čímsi vyšším, ať už tomu
říkám Bůh nebo kolektivní vědomí. Jsme a budeme všichni nástroji, a
proto je fajn se očistit, vnímat ono naladění jasně a čistě, a být
připraveni.
Naše hodnoty, pojetí toho, co je nám příjemné a co
nikoliv, naše lásky, vztahy a všechno, co se nám líbí, zkrátka všechny
krásy života, se právě zastavily a obracejí k minulosti. Je třeba se
podívat do prožitků, které nás v tomto směru formovaly, a znovu si je
přehrát. Něco z toho bude fajn, a bude se to projevovat jako lehká i
těžká nostalgie, něco jako večer s prohlížením rodinných alb...a něco
bude trochu horší, zejména proto, že možná zjistíme, že jsme řízeni
něčím, co dávno ztratilo své opodstatnění. V následujícím měsíci můžeme
zjistit, že mnoho našich vztahů, které jsme považovali za super, ve
skutečnosti nestály za nic, a mnoho katastrof, ve skutečnosti bylo
docela fajn. Možná zjistíme, že se nám líbí úplně jiné věci, než jsme si
mysleli. Možná zjistíme, že není dobré se neustále ohlížet na to, co si
o nás ostatní myslí, že zpětná vazba může přijít i jinak, než neustálou
touhou být přijímán. Každopádně nebezpečí tohoto období bude, že se v
sobě budeme rýpat až příliš, místo toho, abychom se zaměřili na
prožívání v reálném světě. Ještě pár týdnu potrvá i pocit "co jsme
vlastně udělali špatně", pocit, že něco mělo být jinak, pocit trochu
neurčitý, jakéhosi ztraceného ráje, ideálu, který je na dosah ruky a
přesto tak daleko. To přejde...
Žádné komentáře:
Okomentovat