Máme 30.září, podzim před sebou a pár docela hodně zvláštních dní za sebou. Co se to vlastně děje na obloze? Proč je všechno tak šílené?
Kdyby tu nebyl ten zpropadený retrográdní Merkur, který udělal větší chaos v myslích lidí, než jsem si myslel, byl by to dnes docela příjemný, praktický a důkladný den. V tomto dnu je lepší tvrdě pracovat, vyjasnit si stanoviska, říci, kde máme své energie a limity. Zároveň to je den paradoxně zasněný, romantický až nerealistický.
Merkur se ani retrográdní stále ještě pořádně nerozběhl, a už druhý týden se vleče jeho kvadrát na Pluta, který až do konce týdne nepoleví, což může dělat jak pronikavé vhledy, zjištění a odkrytí, tak i totální paranoiu, pocit spiknutí, toho, že všichni lžou a nikomu se nedá věřit. Pokud máte pocit, že jste chvíli od zbláznění...buďte klidní, má to tak víc lidí.
Nadcházející víkend se ukazuje jako cosi, co nám připomene naše bolesti, staré rány, vlastní pocity nedostatečnosti, neschopnosti, zavržení a podobně. Týká se to především mužské energie. My muži můžeme přiznat, že jsme zranitelní a že pod vší tou drsnou slupkou jsme jen vystrašené malé děti...anebo můžeme hrát machry a dělat jako že nic. Ono to nezafunguje a navíc nás to postihne fyzicky.
Tento víkend by se taky mohlo ukázat, jestli sebou necháme orat a potlačíme se, anebo zdali se ozveme proti dalšímu pokusu vlády o omezení práv. Jen tak, abychom byli v obraze, podotýkám, že Dánsko, Švédsko i Velká Británie rozvolnily opatření a Norsko to udělá v nejbližších dnech. Statisticky jsou na tom přitom o dost hůře, než my. Hra je u konce...pokud budete chtít... Čemu vlastně věříte? Červené nebo Modré pilulce?
