ÚPLNĚK 27.DUBNA

    Několikrát jsem měl takové rozpoložení, že bych s astrologií nejradši seknul. Mnohokrát jsem měl pocit, že to, o čem tu píšu, zajímá jen minimum lidí a hlavně, nikdo mu tak úplně nerozumí. Pocit marnosti nad spoustou věcí v životě, je ale poměrně častá záležitost...a člověk musí jen vytrvat, vydržet, než tato nálada pomine. Je to jako kdyby vás v přírodě překvapila sněhová vánice, průtrž mračen a podobně. Možná zmoknete, promrznete, ale víte, že to pomine.
   Dnešní úplněk nás nad ránem poučil o tom, čemu je třeba se věnovat a od čeho se oprostit. Co nás zajímá, to samozřejmě nějak preferujeme, co je nám příjemné, to si podržíme. Potíž je v tom, že to ne vždy rozeznáme. Někdy je na nás něco příliš intenzivní, někdy to v nás probudí sebezáchovný pud, jindy to v nás probouzí neskonalé vášně...někdy něco ze všech sil chceme, ale třeba tak úplně nepotřebujeme. Vždycky je totiž potřeba si říct: pomůže mi to? Obohatí mě to, ať už fyzicky nebo psychicky? Nebo mi to jen vezme energii? Je to v souladu se životem, mým, okolním? Nebo to jen parazituje a bere?
   Druhá věc, co je třeba si uvědomit: není třeba se od ničeho odstřihávat, odmítat to. To, co je směrodatné (a co bohatě stačí), jsou preference. Vyberu si jednu alternativu, a je to v pořádku a tím to je dané. Další alternativa přirozeně odpadá. Nemusím tu druhou alternativu hanět, pomlouvat nebo druhým, co si vybrali jinak, mluvit do duše. Každý vybírá podle svého. Možná je jen potřeba změnit naše uvažování a slovní pojem "správná volba" nahradit pojmem "naše volba".
   A třetí a poslední poselství dnešního novoluní: lásku lze najít i na těch nejnepravděpodobnějších místech. Jinak řečeno, dávat lásku v láskyplném prostředí je jednoduchá záležitost...ve tmě a v místech zapomění, to už je výzva! Výzva je především, neoplácet zlo zlem. Jsem-li otevřený a plný světla, nemá mě zlo za co chytit, nemůže na mě. A zlo, zlo je v podstatě dobro, které zapomnělo. Dobro, kterému bylo jiným zlem ublíženo a tak to jen předává stále dál. To nejlepší, co můžeme udělat,je modlit se za něj, přát si, aby si vzpomnělo, aby jen připustilo, že je plné bolesti a aby se začalo léčit a proměňovat. Je to úplně jiný přístup, než "oko za oko", než karma. Já si troufám tvrdit, že Ježíš byl jeden z prvních, kdo si troufnul říci, že karma vlastně není...pokud nechcete. Karma funguje horizontálně...ale člověk může jít i vertikálně.
   Mějte krásný týden!

ŠT

Víkend 23.-25.dubna

   


Aktivujeme své fyzické tělo. Spojujeme se se svou energií, svou podstatou. Muž dosáhl hranice, nyní je to na ženě. Probuzení ženskosti a mateřskosti. Jsme trochu sentimentální, dosti urážliví a velmi, velmi náladoví.
Moc se nesnažme...a pokud možno, nemanipulujme a nepomlouvejme.
Setkáváme se se svou ztracenou duší. Nebáli jsme se, nenechali jsme si jí vzít.
Uvědomujeme si, že jsme svobodní. Ve hmotě. Nic nás k ničemu neváže. Není žádná karma, žádný zločin ani trest. Už není třeba se snižovat a potlačovat. Můžeme cokoli...a pokud můžeme cokoli, proč si nevybrat něco hezkého a příjemného?
Bohatství, které není na úkor někoho dalšího? Příjemné, chutné a libé věci. Dopřejme si. Oceňujme se. Poprvé ve svých životech konečně vězme, že máme cenu. Máme svou cenu.
I tak se může stát, že občas zaškobrtneme, zapomeneme, že jsme božími dětmi a že jsme milováni a přijímání takoví, jací jsme. Můžeme. Není to žádná chyba, nic není chyba, nic není špatně je to prostě "to naše". Projevujeme plně to, kým jsme.
Dejme si lásku. Vždy alespoň trošku.
Vždy se snažme život kolem nás alespoň trochu pozvednout.



https://youtu.be/MACOVKI1w58

Čtvrtek 15.dubna

    Možná jsme na to během svého života už přišli, možná to tušíme a možná si to zatím jen moc nechceme připustit. Za všechno, co se nám v životech děje, jsme odpovědní jen my sami. Svůj život si vytváříme my sami a nikdo jiný. Je třeba to ale dále rozvést - nemáme absolutní svobodu. Některé věci jsou už dané. Duchovně, karmicky, geneticky... Můžeme si to představit třeba tak, že jsme herci v divadle. To, co se bude hrát, už je dané, scénárista je Bůh, režisér je naše vyšší já, herci jsme my...pokud hrajeme Hamleta, těžko z něj uděláme veselohru...ale můžeme do něj vložit mnohé ze sebe. Tak i naše životní příběhy, kostra našeho života je daná, ale čím ji obalíme, je zcela na nás.
   V těchto dnech bychom měli nacházet sílu v sobě, schopnost postavit se sám za sebe, schopnost vidět souvislosti a na jejich základech zamířit dále. Pokud sílu nevnímáme, je načase zeptat se sám sebe, proč se jí vzdáváme? Čeho se bojíme? Uvědomme si: jsme ve hmotném světě, který musíme dobývat, přetvářet, měnit, je to naše podstata. Hmotu můžeme ale stejně tak prosvětlovat... to se ale nepovede, pokud se jí budeme vyhýbat nebo se jí bát. Je jen třeba se obrnit trpělivostí, protože hmota zpravidla reaguje se značným zpožděním - proto se zdá, že naše působení na ní nemá vliv. Omyl, vliv má velký, ale dlouhodobý.
   Možná se nám nebude úplně líbit, pokud nám to naplno dojde, jak na hmotu působíme...dáváme jí totiž energii. A ta energie může být konstruktivní nebo destruktivní. Můžeme Zemi vykořisťovat a brát si z ní jako ze švédského stolu, anebo se můžeme chovat jako správci, kteří se snaží o zkulturnění, rozvinutí a zmnožení hmotných i nehmotných statků. Možná konečně uvidíme, že náš koncept moci už prostě není slučitelný se životem na této planetě. Je možné, že začne umírat/odcházet větší množství lidí, je možné, že se na povrch dostanou velmi temné a ne zcela příjemné věci, a je možné, že nám samotným z toho nebude dobře, vzhledem k tomu, že to leží zčásti i na naší odpovědnosti. I vzdání se moci, je akt moci...a když nebudeme chtít tu moc my, chopí se toho ti, co se upejpat nehodlají...
   Pomalu se dostáváme na další křižovatku...a asi nám, podobně jako Bastienovi z Nekonečného příběhu dochází: "Sakra, tenhle příběh je NÁŠ! Je o nás! Tak moc jsme si zvykli v roli diváků, že nám nedochází, že ti herci jsme taky my ;))

Pátek 9.dubna

 

Pokud máte pocit, že není moc do řeči, že mlčení někdy řekne více, než tisíc slov, pak máte správný pocit. Dostáváme se do dní, kdy platí "mlčeti zlato"...zejména proto, že slova mohou nadělat více paseky, než by se zdálo. Jakkoliv si můžeme myslet, že jsou oprávněná, že se musíme ozvat, že nesmíme mlčet...opak je pravdou. Společně se slovy totiž vyjadřujeme i všechny naše frustrace, rány, bolesti, nezpracované emoce, ale na nevědomém základě. Druzí z nás "něco" cítí, ale netuší úplně co. Můžeme nakrásně mluvit o pravdě, demokracii, morálce...ale nakonec vždycky zvítězí to, co z nás vychází reálně...beze slov. A není to nic lichotivého. Proto doporučuji, mlčet, pracovat na sobě a čistit, čistit a čistit!
   Naše energie má nyní navíc trochu chaotický směr, buď vůbec netušíme, kam ji namířit, nebo se vyčerpáváme v žabomyších sporech, nebo zabředáváme do chaosu, anebo nám jsou házeny pod nohy klacky. Možná by ale bylo záhodno se podívat sami do sebe. Možná, že zjistíme, že nepřítel, na kterého tak rádi a ochotně ukazujeme, jsme my sami. Možná zjistíme, že naše pohnutky vůbec nejsou tak ušlechtilé, za jaké je považujeme. Máme sami sebe za div že ne svaté...dnes by každopádně někdo mohl přijít a zvolat "Král je nahý!" Uneseme to?

Pražský zodiak

Co kdyby se dal celý zodiak nějakým způsobem rozprostřít na Zemi, konkrétně na Prahu? Co kdyby mělo každé místo svůj stupeň? Dalo by se to nějak provést a jak?

Způsobů, jak převést horoskop na zem je několik, známe například Astrokartografii, která funguje celosvětově a sleduje hlavní linie, kde jsou jednotlivé planety v konjunkcích s hlavními osami, pak máme Lokální horizont, který je, jak již napovídá název, více ohraničený, je to v podstatě jakýsi "kompas zrození", který ukazuje, jak byly jednotlivé planety rozestavěny s ohledem na světové strany, funguje ale jen cca stovky kilometrů od místa narození.

Zajímavou a "znovuobjevenou" metodou je Pražský zodiak. Myšlenka pochází z knihy Praga Mysteriosa Martina Špůrka, který si všiml poměrně nenáhodného rozmístění většiny pražských kostelů, chrámů a kapliček. Po mnohaletém průzkumu přišel Špůrek s myšlenkou, že střed samotného Pražského zodiaku leží v místě kaple svatého Kříže na rohu Konviktské ulice a ulice Karoliny Světlé. Odtud se sbíhají jednotlivé linie zvěrokruhu. Počátek zvěrokruhu neboli počátek Berana je ve směru Týnského chrámu a kostela sv.Klimenta, linie slunovratová neboli Račí je na Pražském hradě přibližně, kde býval pahorek Žizi, mezi chrámem svatého Víta a bazilikou sv.Jiří, přibližně u bývalého kostela všech Svatých. Linie Vah prochází Arbesovým náměstím, místem, kde kdysi stávala kaple sv.Václava, a linie Kozoroha leží přibližně ve směru kostelu sv.Štěpána a rotundy sv.Longina. Podobně můžeme postupovat u jednotlivých znamení. Linie Býka prochází Klementinem, starým židovským hřbitovem, linie Blíženců Kramářovou vilou a starou čističkou vod v Bubenči, Lev prochází Sovovými mlýny a bývalou strahovskou bránou, nedaleko Památníku nár.písemnictví. Panna prochází počátkem Hladové zdi na Újezdě, ve směru na Motolský zámeček, Štír prochází Žofínem a míří na jih, přes starý Barrandov a dále. Linie Střelce míří přes kostelík na Slupi a Táborskou bránu na Vyšehradě na Kavčí hory, Lhotku a dál. Vodnář míří přes horní část Václavského nám., Vinohrady a Strašnice a Ryby míří přes Můstek, Senovážné náměstí přes Žižkovský vrch a Balkán do Hloubětína. Představit si to můžeme jako takovou hvězdici, nebo jako pomeranč s dvanácti dílky. V Blízkosti počátečního bodu, rotundy svatého Kříže, jsou změny začné, naopak na hranicích Prahy už je poměrně jasně dané, co kam patří. A co je poměrně zajímavé, je to, že Pražský zodiak vlastně nějakým zvláštním způsobem funguje i pro celou Českou republiku.

Nyní se vám pokusím zhruba popsat, do jakého znamení pasují jaké pražské části a pak to samé aplikuju i na zbytek Republiky.

BERAN

Staroměstské náměstí, Staré město severovýchodním směrem, Řásnovka a František. Bubny a část Holešovic přibližně po býv.Holešovický pivovar. Bulovka, Libeň od Bulovky nahoru, Kobylisy, Ďáblice, Čimický háj, Chabry, Březiněves, Čakovice směrem na Ďáblice a Třeboradice

BÝK

Josefov, Letná, Stromovka, Troja, Sídl.Bohnice a Čimice, ZOO

BLÍŽENCI

Klárov, Malá strana - sněmovní část, Dejvice po Hanspaulku, Bubeneč - novější část, Suchdol, Lysolaje

RAK

Malá strana, Hradčany, Dejvice - Ořechovka, Červený vrch, Veleslavín, Nebušice, část Střešovic u sv. Norberta

LEV

Malá strana od Hellichovy po Újezd, Strahov, Střešovice, Břevnov, Ruzyně, Liboc, Řepy, Motolská nemocnice

PANNA

Kinského zahrada, část Smíchova u Kinského zahrady a Arbesova náměstí, Košíře, Cibulka, Jinonice, Jihozápadní město, Stodůlky, Zličín, Řeporyje

VÁHY

Smíchov převážně okolo Anděla, Radlice, Dívčí hrady, Hlubočepy, Barrandov, Slivenec, Lochkov, Radotín, Lipence

ŠTÍR

Nové město - Podskalí, Vyšehrad, Smíchov - pouze část u nádraží, Zlíchov, Lihovar, Barrandovské terasy, Vltava od Palackého mostu na jih, Podolí, Braník, Hodkovičky, Modřany, Komořany, Zbraslav

STŘELEC

Nové město - nemocnice, studentská čtvrť, Albertov, Karlov, Folimanka, Nusle, Pankrác, Miche, Kačerov, Krč, Roztyly, Chodov, část starého Spořilova, Kunratice, Šeberov, Libuš, Písnice

KOZOROH

Nové město - okolo Smeček, Muzeum a Václavské náměstí u koně, Náměstí Míru, Vinohrady k Jiřího z Poděbrad a Orionce, Vršovice, Zahradní město, staré Strašnice, Spořilov, Jižní město, Hostivař, Horní a Dolní Měcholupy, Petrovice, Uhříněvec, Benice, Pitkovice, Kolovraty, Nedvězí, Královice

VODNÁŘ

Národní třída, Václavské náměstí, Hlavní nádraží, Žižkov, část Vinohrad od Riegrových sadů a Jiřího z Poděbrad severně a východně, nové Strašnice, Malešice, Ohrada, Jarov, Hrdlořezy, Kyje, Černý Most, Štěrboholy, Hostavice, Jahodnice, Dubeč, Koloděje, Újezd nad Lesy, Klánovice, Horní a Dolní Počernice, Běchovice

RYBY

Ovocný trh, Náměstí Republiky, Masarykovo nádraží, Florenc, Karlín, Holešovice u tržnice a přístaviště, Libeňský most, dolní Libeň, Palmovka, Balabenka, Vysočany, Nový Hloubětín, Prosek, Střížkov, Letňany, Kbely, Satalice, Vinoř, Čakovice (část)

Pro celou ČR jsou pak města v těchto znameních:

BERAN

Neratovice, Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Český ráj - část, Doksy, Máchovo jezero, Turnov, Železný Brod, Tanvald, Jablonec nad Nisou, Liberec, Mimoň, Jablonné v Podještědí, Jizerské hory, hrad Bezděz, Valdštejn (přesně na linii), Hrubý Rohozec, Kokořín

BÝK

Mělník, Štětí, Česká Lípa, Nový Bor, Rumburk, Děčín, Úštěk, České Švýcarsko, Lužické hory

BLÍŽENCI

Kralupy, Roudnice, Lovosice, Litoměřice, Ústí nad labem, Teplice, Duchcov, Bílina, České středohoří. Říp je přesně na linii Blíženců.

RAK

Slaný, Kladno (průmyslové a staré), Louny, žatec, Most, Litvínov, Chomutov, Kadaň, Klášterec nad Ohří, Panenský týnec a oblast menhirů

LEV

Kladno (nové), Stochov, Rakovník, Křivoklátsko, Karlovy Vary, Sokolov, Cheb, Mariánské lázně, Tachov, Český les - severní část.

PANNA

Beroun, Rokycany, Plzeň, Domažlice, Klatovy, Nýrsko, Český les, Brdy - severní část. Hrad Točník a Žebrák

VÁHY

Dobříš, Příbram, Blatná, Horažďovice, Strakonice, Sušice, Vimperk, Šumava, prameny Vltavy. Hrad Karlštejn je přesně na linii

ŠTÍR

Vltavská kaskáda, Sedlčany, Milevsko, Písek, Tábor, Bechyně, Týn nad Vltavou, Vodňany, Prachatice, České Budějovice, Český Krumlov, Lipno, Třeboň, Veselí nad Lužnicí, jihočeské rybníky

STŘELEC

Benešov, Vlašim, Pelhřimov, Jindřichův Hradec, Blaník, Telč, Dačice, Moravské Budějovice, Znojmo, Podyjí.

KOZOROH

Říčany, Posázaví, Želivka, Humpolec, Jihlava, Havlíčkův Brod, Žďár nad Sázavou, Chotěboř, Hlinsko, Polička, Třebíč, Brno, Prostějov, Přerov, Zlín, Vsetín a obecně větší část jižní Moravy.

VODNÁŘ

Český Brod, Poděbrady, Kolín, Kutná Hora, Čáslav, Přelouč, Pardubice, Chrudim, Hradec Králové, Rychnov nad Kněžnou, Vysoké Mýto, Ústí nad Orlicí, Orlické hory, Jeseníky, Beskydy, Svitavy, Olomouc, Šumperk, Jeseník, Opava, Ostrava, Frýdek-Místek, Valašské Meziříčí a celá severní Morava a Slezsko

RYBY

Čelákovice, brandýs nad labem - Stará Boleslav, Jičín, Český ráj - část, Hrad Trosky, Kost, Semily, Náchod, Jaroměř, Nová Paka, Trutnov, Vrchlabí, Krkonoše.