Astrologie nebyla NIKDY vědecky VYVRÁCENA | PROTI VĚTRU s Danem Vávrou #18

12.1. - Mars do přímého směru

 




Vyvěste prapory, tančete nazí v ulicích...nebo se prostě jenom radujte. Pár minut před desátou večer se konečně Mars rozhoupe k přímému pohybu a skončí ten několikaměsíční čas, ve kterém se skoro nic neděje (a když, tak jen symbolicky, aby se neřeklo...). Skončí čas názorového lavírování, rozmýšlení, přemítání o minulosti a o tom, co jsme mohli udělat a neudělali. Přichází závěrečná fáze přestavby našeho světa. Vnějšího i vnitřního. Nicméně je třeba vzít v úvahu, že až do poloviny března nelze čekat nějaké zásadní změny a rozjezd, spíš douzavření toho, co se tak dlouho řešilo. Do poloviny března se budeme pohybovat ve stínové fázi. V ideálním případě proces proběhl asi tak: objevil se problém, výzva, zkrátka cosi, co je potřeba řešit, a zavedlo nás to kamsi do minulosti, do nějakého nevyřešeného, neuzavřeného prožitku, do něčeho, co jsme nejspíš tak trochu vytěsnili, a co v nás stále nevědomě pracovalo. Mohlo se to projevit jako zlobivé dítě v nás, mohla to být nějaká jakoby karmická věc, a mohlo to být jen něco nepříjemného z minula, na co bychom nejraději zapomněli, a co se jen připomnělo, v tu nejnevhodnější dobu. Nyní se nacházíme v bodě obratu, ale ještě není vyhráno, protože teprve teď je potřeba ony staré a nefunkční programy přepsat těmi funkčními. Teď bude čas sebrat odvahu a sebejistotu, teď bude čas zvolit si tentokrát cestu radosti, naplnění a spokojenosti. Už víme, co to bylo za problém, a už víme i jeho hlubší příčinu. Možná ještě nevíme, jak ho vyřešit - ale to vůbec nevadí. Protože to podstatné, co je jen potřeba udělat, je rozhodnout se. Doteď to bylo takové kino, ve kterém jsme si mohli promítnout naše pomyslné filmy pro pamětníky, naši minulost. Kino ale skončilo, a my musíme napsat úplně nové příběhy. Jaké? Inu, to je jen na nás. Začněme tím, že vezmeme pero do rukou a dáme si před sebe papír. Protože jsme si promítli všechno, co nějakým způsobem nešlo, co nás brzdilo, co nám bralo naši iniciativu, asertivitu, mužskou energii, agresi, ale i chuť do života, teď se to bude moci obrátit. Můžeme se odbrzdit, popohnat, můžeme k tomu pomoci druhým. Ona iniciativní energie ale nepřijde úplně sama, je potřeba jí něčím zažehnout, dodat jí jiskru. Jakmile oheň bude hořet, pak už to je jednoduché.

   Obratem Marse do přímého chodu můžeme konečně zapálit náš oheň a následovat opět naše impulsy. Kam nás zavedou? Poslouchejme je a důvěřujme jim. Já vím, trochu jsme si za těch několik měsíců odvykli...ale to zase přijde 😉

6.leden, Tři králové

 6.leden, svátek mají Tři králové...neboli tři mudrcové neboli tři astrologové, kteří vypočetli dráhu Betlémské hvězdy, jinak trojité konjunkce Jupitera se Saturnem v roce 7 před naším letopočtem. Ano, náš letopočet je špatně, Ježíš Nazaretský se narodil pravděpodobně na jaře v roce 7 před naším letopočtem, ergo máme vlastně rok 2030...

Ale o tom dnešní téma nebude. Dnes nastává úplněk. Luna je v Raku, Slunce v Kozorohu, zítra si Slunce prohodí pozice s Merkurem, a trigonem a sextilem nám to jistí Uran v Býku, který zpomaluje a 23.ledna se obrátí. Mars už se taky zastavuje a nabírá dech předtím, než se zase rozeběhne, a Černá Luna se chystá přesunout do Lva.

Úplněk nikdy nefunguje sám o sobě, ale jako jakési P.S. po novoluní. Novoluní jsme měli už před vánoci, od té doby se stalo spousta věcí, nyní dochází k určitému vyústění, vyvrcholení, konečně máme zpětnou vazbu a vidíme, zdali jsme naši cestu nasměrovali dobře anebo zda ji budeme muset přehodnotit. Přehodnocení, potřeba změny a přehození výhybky je zde patrné poměrně silně, díky přítomnosti Urana. Úplněk jako takový je pak o to silnější, protože leží na ose MC-IC. Kozoroží období nás nutí trochu se zklidnit, možná i ztvrdnout a utišit své emoce, city a pocity, ale my se naopak musíme naučit svoje pocity projevovat naprosto volně a svobodně, bez obav z ublížení, zesměšnění... Pocit, to je totiž něco, co je jen a jen vaše. Nikdo vám ho nemůže vzít ani vnutit, dokonce vás nikdo ani nemůže naprogramovat k tomu, abyste něco cítili. Můžete být ale naprogramováni k něčemu jinému, co pak má tendenci nějakým způsobem, nějakým podmíněním, onen žádoucí pocit vyvolat. Všímejte si to třeba u médií a u politiky...jakmile dochází k uklidnění, a k tomu, že lidé začínají prohlížet, probouzet se, vidět to divadlo a pomalu se podle toho zařizovat, zaručeně přijde něco dalšího, co je vtáhne do hry, a hypnóza je zpátky...a tak to pokračuje dál a dál. Je úplně jedno, co to je, může to být jak pozitivní, tak i negativní - i když je pravda, že negace umí vyvolávat reakci podstatně lépe. Celé je to jen boj o vaši pozornost, a tudíž i o vaši energii. Jakmile se ale naučíme nedávat pozornost nikomu jinému, než sami sobě, jakmile to přestaneme živit, zjistíme, že v sobě těch emocí máme víc, než si uvědomujeme, a zjistíme taky, že nám konečně přestává unikat energie.

S emocemi to je ovšem těžké, v tom směru, že jsme už od narození naučeni je popírat, rozdělovat je na ty žádoucí, hezké, vhodné, a na ty nežádoucí, ošklivé...ty máme tendenci pak popírat a vytěsňovat. Emoce jsou ale jen emoce...je úplně jedno, jaké jim dáváme znamínka, nemůžeme je umenšit, popřít, vybělit, dát jim indigo a fialovou barvu a přetransformovat je do 13D... Nejlepší je prostě je nechat. Je to voda, která teče, a která, kromě jiného, zavlažuje i naši duši, dává jí život, skrze emoce můžeme cítit, že žijeme...

Dnešní úplněk nám tedy může dát poznání, že v sobě vlastně nějaké emoce máme, že cítíme, a že to, co cítíme, možná nepasuje do nějakých kolonek...ale jsme to my, je to naše poznávací znamení, nikdo necítí stejným způsobem. Možná poznáme, že můžeme bez obav svoje city a pocity projevovat, možná si konečně dovolíme cítit i to, co je takzvaně ošklivé, a možná díky onomu "svolení vnímat" pocítíme, že v nás proudí cosi jako živá voda.

Přeji nám všem, ať nám úplněk ukáže přesně to, co v tuto dobu potřebujeme vidět!

PF 2023

 
Horoskopy nad šálkem čaje přejí všem lidem dobré vůle nádherný, podnětný a růstový rok 2023!

A přestože z astrologického hlediska nemá význam sledovat předěl letopočtu, i tak jsem se podíval na oblohu a zkusil si tak nakonstelovat, jaký by ten letošní rok mohl vypadat.

Nejzásadnější, co mě zaujalo, je konjunkce Venuše s Plutem na samém konci Kozoroha, v povzdálí to svým ostřížím zrakem sleduje retrográdní Merkur a v opozici je Lilith na posledním stupni Raka. Ostatními detaily, jako trigon Slunce na Dračí hlavu, se tu nechci zabývat. A jaké mají planety pro nás poselství?

"Haló, vy lidé! Přicházíme, abychom vám připomněli některé energie, na které jste v průběhu historie trochu zapomněli. Je to to, co vězí a číhá pod tenkou slupkou civilizovanosti, jsou to ty primitivní, pudové, naturální, a přitom přirozené pozemské síly. Je to vášeň, touha, fascinace i nenávist. Je to pudové podlehnutí, poklesnutí, slabosti, je to všechno, co jsme se pokusili nějak ohraničit, definovat a co jsme si snažili pěkně dovnitř sebe udupat, umlčet, ukrýt...Je to místo našeho sklepení, naše nejvíc tabu, nepřijímaná věc, náš malý pomyslný ďábel v nás, který objektivně neexistuje jako bytost "tam někde venku", ať už se jedná o peklo nebo nebe nebo astrální svět. Ne. To peklo je jen naše, náš výtvor, naše strašidlo, naše vlastní nepřijaté a nepřiznané vlastnosti. je to náš obětní kozel, na kterého můžeme hodit všechny své hříchy, všechny temnoty, koho můžeme obtěžkat svými "hříchy", vyhnat ho do pouště a sami tak zůstat očištění. Mimochodem, víte, že v původním významu znamená hřích "minutí cíle"? Neboli, milý člověče, nemusíš se strachovat, neudělal jsi nic špatného, "nelegálního" nebo zavrženhíhodného. Pouze jsi minul. Sešel jsi z cesty. Tak zkrátka příště opět cestu najdeš...ale není třeba se za to trestat a trýznit. Není tu žádný trestající Bůh, autorita, církev, společnost, vysoký management, rodiče, nikdo takový...jsi to TY.

A když jsi dokázal to, že ses vystrašil sám svými vlastními výtvory, když jsi dokázal uvěřit tomu, že jsou skuteční, když ses vlastně sám "vyhnal z Ráje", respektive zapomněl, že v něm stále jsi, když ses začal trestat za svůj domnělý prohřešek, prvotní hřích...když jsi pochopil, že i ty máš v sobě něco z Adama......

.....

Pak dokážeš i to, že začneš tento svět, realitu, i sám sebe, vidět v mnohem zářivějším, pozitivnějším světle. Nesešel jsi z jednoty, neztratil jsi Jednotu s Bohem nebo Veškerenstvem, jenom jsi dostal strach. Oddělil ses, pomyslně jsi spadl do duality. Minul jsi cíl. Ale neudělal jsi žádný hřích, a navíc, cesta je stále před tebou, stále je možnost se na ní vrátit.

Bůh tě má rád takového, jaký, jaká jsi. Není potřeba na sobě nic měnit, není třeba následovat někoho jiného. Můžeš hledat všelijaká moudra, informace, zážitky, jak je libo...ale všechno, co potřebuješ k životu, už v sobě dávno máš. Teď je čas je začít používat. Projevovat. Být sám sebou. Ukázat, kdo jsem. Příliš dlouho jsme byli jen tak nenápadní, příliš dlouho jsme žili ve strachu, příliš dlouho jsme se báli být sami sebou. To se teď změní.

Tento rok vůbec nemusí být nějak odlišný od těch předešlých. Ta změna může přijít od nás samých, nezávisle na roku. Jakmile pochopíme, že nemusíme mít strach, že neexistuje žádné špatné rozhodnutí, ale pouze naše vlastní rozhodnutí, které má své následky...pak může nastat nová doba. Jediné, co se po nás bude chtít, je, abychom na ní nečekali, nevyhlíželi, ale vytvořili jí. Abychom jí my sami stvořili. Tu schopnost ostatně už máme. Dokážeme si stvořit mimořádně sugestibilní peklo. Co kdybychom to tentokrát zkusili s Nebem?