6.leden, svátek mají Tři králové...neboli tři mudrcové neboli tři astrologové, kteří vypočetli dráhu Betlémské hvězdy, jinak trojité konjunkce Jupitera se Saturnem v roce 7 před naším letopočtem. Ano, náš letopočet je špatně, Ježíš Nazaretský se narodil pravděpodobně na jaře v roce 7 před naším letopočtem, ergo máme vlastně rok 2030...
Ale o tom dnešní téma nebude. Dnes nastává úplněk. Luna je v Raku, Slunce v Kozorohu, zítra si Slunce prohodí pozice s Merkurem, a trigonem a sextilem nám to jistí Uran v Býku, který zpomaluje a 23.ledna se obrátí. Mars už se taky zastavuje a nabírá dech předtím, než se zase rozeběhne, a Černá Luna se chystá přesunout do Lva.
Úplněk nikdy nefunguje sám o sobě, ale jako jakési P.S. po novoluní. Novoluní jsme měli už před vánoci, od té doby se stalo spousta věcí, nyní dochází k určitému vyústění, vyvrcholení, konečně máme zpětnou vazbu a vidíme, zdali jsme naši cestu nasměrovali dobře anebo zda ji budeme muset přehodnotit. Přehodnocení, potřeba změny a přehození výhybky je zde patrné poměrně silně, díky přítomnosti Urana. Úplněk jako takový je pak o to silnější, protože leží na ose MC-IC. Kozoroží období nás nutí trochu se zklidnit, možná i ztvrdnout a utišit své emoce, city a pocity, ale my se naopak musíme naučit svoje pocity projevovat naprosto volně a svobodně, bez obav z ublížení, zesměšnění... Pocit, to je totiž něco, co je jen a jen vaše. Nikdo vám ho nemůže vzít ani vnutit, dokonce vás nikdo ani nemůže naprogramovat k tomu, abyste něco cítili. Můžete být ale naprogramováni k něčemu jinému, co pak má tendenci nějakým způsobem, nějakým podmíněním, onen žádoucí pocit vyvolat. Všímejte si to třeba u médií a u politiky...jakmile dochází k uklidnění, a k tomu, že lidé začínají prohlížet, probouzet se, vidět to divadlo a pomalu se podle toho zařizovat, zaručeně přijde něco dalšího, co je vtáhne do hry, a hypnóza je zpátky...a tak to pokračuje dál a dál. Je úplně jedno, co to je, může to být jak pozitivní, tak i negativní - i když je pravda, že negace umí vyvolávat reakci podstatně lépe. Celé je to jen boj o vaši pozornost, a tudíž i o vaši energii. Jakmile se ale naučíme nedávat pozornost nikomu jinému, než sami sobě, jakmile to přestaneme živit, zjistíme, že v sobě těch emocí máme víc, než si uvědomujeme, a zjistíme taky, že nám konečně přestává unikat energie.
S emocemi to je ovšem těžké, v tom směru, že jsme už od narození naučeni je popírat, rozdělovat je na ty žádoucí, hezké, vhodné, a na ty nežádoucí, ošklivé...ty máme tendenci pak popírat a vytěsňovat. Emoce jsou ale jen emoce...je úplně jedno, jaké jim dáváme znamínka, nemůžeme je umenšit, popřít, vybělit, dát jim indigo a fialovou barvu a přetransformovat je do 13D... Nejlepší je prostě je nechat. Je to voda, která teče, a která, kromě jiného, zavlažuje i naši duši, dává jí život, skrze emoce můžeme cítit, že žijeme...
Dnešní úplněk nám tedy může dát poznání, že v sobě vlastně nějaké emoce máme, že cítíme, a že to, co cítíme, možná nepasuje do nějakých kolonek...ale jsme to my, je to naše poznávací znamení, nikdo necítí stejným způsobem. Možná poznáme, že můžeme bez obav svoje city a pocity projevovat, možná si konečně dovolíme cítit i to, co je takzvaně ošklivé, a možná díky onomu "svolení vnímat" pocítíme, že v nás proudí cosi jako živá voda.
Přeji nám všem, ať nám úplněk ukáže přesně to, co v tuto dobu potřebujeme vidět!
Žádné komentáře:
Okomentovat