ÚTERÝ 30.ČERVNA

POSLEDNÍ ČERVNOVÝ HOROSKOP

A tentokrát opravdu stojí za to.

Jestli máte pocit, že svět se v zádel obrací, hoří v ohni a co nevidět z nebe sestoupí jezdci apokalypsy...ani se vám nedivím. Na obloze se nám podruhé setkávají Jupiter s Plutem a vzhledem k tomu, že jsou retrográdní, události, které to přináší, se zdají být iracionální, nepochopitelné a divné. Energie, kterou to nese, by se dala nazvat jako mocenské přeskupování, předávání žezla či duchovní obroda. Bohužel se tato konstelace odehrává v Kozorohu a tím pádem získává trochu jiný nádech. Je to udržení statu quo a potěmkinovská vesnice. Jede se dál jakoby nic, změny se nekonají, protože by byly příliš ohrožující. Když řeknu, že to v sobě má mafiánské a nátlakové energie, hodně to zjednoduším. Když řeknu, že to má totalitní a umlčovací tendence, taky nevystihnu celou tu podstatu. Faktem je, že cosi, co původně bylo docela nevinné, se stalo totálně přepíčeným. V případě, že by Kozoroh fungoval tak, jak má, by všechny odchylky a úchylky narazily na vnitřní či vnější limity, v podobě společenských autorit, jako je vláda, policie atd...Ale ta má sama máslo na hlavě.

Přijde mi, jako kdyby se většina lidstva vlastně vůbec změnit nechtěla. A ta, která ano, té řekne Pánbu "Houby s octem vážení, žádná změna nebude, nejdřív si to všichni hezky jaksepatří vyžerte, až do dna. Kalich hořkosti je váš, tak na zdraví..." Na jiné úrovni se nám nyní zhmotňuje cosi jako kolektivní karma. Hezky to vidíme na dění v bývalých koloniálních mocnostech a dobyvatelských státech. Všichni do jednoho jsou zaplaveni "lidmi nového typu" (reálně lidmi z úplně jiných kulturních okruhů, kteří prostě nemají šanci zapadnout do evropského stylu života). Velké státní a nadnárodní celky jakoby ztrácely poslední zbytky zdravého rozumu. Skoro jakoby koronavirus napadal spíš mozkové buňky, než cokoliv jiného...

...

Toto všechno se ovšem děje na kolektivní rovině, a je třeba, abychom si uvědomili, že kolektivní rovina je něco jiného, než ta osobní, individuální. Kolektivní rovina je vlastně taková jakási výslednice všech našich individuálních záležitostí, pocitů, přání, vášní, zlostí...všechno, co vysíláme a co si uvědomujeme, i to, co si neuvědomíme, se nikam neztrácí, tvoří to kamínky jedné obrovské kolektivní mozaiky. Náš úkol, je tedy spíš navrátit se k té osobní rovině, přestat řešit problémy světa a začít řešit ty svoje. Svět se totiž nezmění shora, ale zezdola, když si každý vyčistí a vyjasní svou individuální cestu. A věru že je co čistit. Všechny nepřiznané mocenské tendence. Všechna naše nechuť, ano, i odpor k vývoji a pokroku, k tomu, abychom přijali svou odpovědnost, abychom začali žít život sami za sebe, bez výmluv a vytáček. Všechny naše úlety, které nás drží při zemi... nebo co víc, všechny naše temnůstky, stíny, pesimismus, nihilismus a negace. Všechna ta naše přesvědčení, že "to stejně nemá cenu". To všechno v nás je. Stačí, když si to přiznáme, když to začneme vidět, jaké to je. Stvořili jsme si jak Kalouska, tak Babiše, jak Fialu, tak Bartoše. Zeman je naší částí, ke které se neradi hlásíme, náš vnitřní buran. To, co je venku, nám to jen připomíná. Black Lives Matter, uprchlíci i slušnočeši, všechno to patří nám. Koronavirus, náš strach ze smrti, ze ztráty kontroly, bezpečí a jistot....Zkusme v sobě najít ony struny, které to rozeznívá. Ať už harmonicky nebo disharmonicky. Dokud se nás to nějak dotýká a dokud bereme osobně to, co je kolektivní, tak to potvrzuje, že toto téma potřebujeme vyřešit především u sebe. A nebojme, jsme teprve v druhé fázi, čeká nás ještě třetí, poslední (cca v listopadu)...takže to bude mít ještě nějaké trvání...

ČTVRTEK 25.ČERVNA

ČTVRTEK 25.ČERVNA
Okovy, které jsme nesli, jsme si na sebe navlékli my sami, a dobrovolně...
Dnešním dnem, už chvilku před devátou, přestala být Venuše retrográdní. Obrátila se zpět do přímého chodu a dala některé věci do pohybu. Skončila tak naše jakási závislost na formě, na tom, co kdo řekne či spíš prohlásí jako hodnotné. Skončilo naše hledání ideálů, které jsme měli tendenci vnímat jako něco, co probíhá jen ve vnějším světě, ačkoliv ten nejlepší ideál nosíme každý uvnitř. Byli jsme konfrontováni s mohými našemi strachy, bloky, tápali jsme ve tmě a nechávali se dobrovolně vést těmi, kdo o sobě prohlašovali, že ví, kde se nachází cesta. Vkládali jsme naděje do čehosi, co se ukázalo jako forma bez obsahu. Byli jsme fixováni na vše, co bylo mimo nás. Nyní to bude jinak.
Už nebudeme tápat nad tím, jak se vlastně věci mají, už máme vnímání víc otevřené a přítomné. Už nás nebudou rozptylovat nějaké naše stíny, bolístky...uvidíme je v celé své kráse, což sice nemusí být úplně pohodlná záležitost, ale můžeme na ně konečně zapůsobit přímo. Už taky konečně víme, kde jsou naše hranice, co si necháme líbit, a co nikoliv. A konečně je zase budeme bránit. Nebojme se vymezit proti čemukoliv, co je z našeho hlediska přes čáru. Všechny ty turbulence 20.století nás bohužel naprogramovali k jisté předposranosti a k pocitu, že bychom raději neměli vyčnívat z davu a měli bychom poslouchat, co se nám řekne. K čertu s tím! Neseme si s sebou okovy a cítíme se díky tomu ctnostně, asi, že když trpíme, tak jsme snad lepší nebo co...ale pravdou je, že nikdo druhý nám ty okovy nenasadil, nikdo nám je nezamknul, jsou to naše vlastní okovy a především - jsou odemčené! Nebylo by sakra načase už je konečně setřást a zahodit? Není lepší žít ve svobodě a podle vlastních hodnot, nikoliv podle toho, co řeknou druzí? To ale nejde bez toho, abychom si uvědomili, že můžeme. Takže: ano, můžeme!

ÚTERÝ 23.ČERVNA

ÚTERÝ 23.ČERVNA
Dnešním dnem se Neptun zastavuje na své pouti a vrací se zpět proti toku času. Neptun sám je poměrně introspektivní a zasněná planeta, takže jakmile se stane retrográdním, jeho vliv se zase až tak nezmění, spíš se trochu přesnue naše hlubší vědomí či nadvědomí, tak trochu se odpojí od čistě hmotných záležitostí a vrátí se zpět do říše idejí, představ a snů. Tento vliv se popisuje docela těžko, protože je dost subtilní, ale můžeme si to představit třeba tak, že pokud jsme byli až dosud příliš vážní, strnulí, ve vleku událostí, ustaraní, pak nás toto období přiměje si vydechnout, pustit to všechno, být flexibilní, propustní, fluidní, přizpůsobiví, je v tom jemnost, tanec, ladnost, vůně. Umožňuje nám to jakoby zavřít oči nad vnějším světem a otevřít je v tom vnitřním, žít a následovat svůj sen. Jsme víc "noční", "nad" hmotou, v tom dobrém i méně dobrém si ulítáváme...a je to tak dobře. Pokud byla doposud doba práce, nyní je doba zábavy, doba snění, představme si čajovnu v přítmí, lehce zakouřenou dýmem z vodních dýmek, kterou prostupuje vůně silného černého čaje, která je nazdobena různými etnickými motivy, kolem stolků sedí slečny v batikovaném tričku a plátěných kalhotech a obrýlení intelektuálové čtoucí Nietzscheho nebo Kafku. Nic se nemusí, může se všechno, pár zaklesnutý do sebe nikoho nevzrušuje. Řešit nějaké problémy světa? Stresovat se? Proč?
Využijme tohoto období, trvajícího skoro půl roku, a dovolme si prostě jen být. Zevlit. Otočme se zády k vnějšímu světu a zaměřme se na ten vnitřní. To samozřejmě znamená i to, že můžeme objevit různé ne úplně příjemné věci...ale právě proto je fajn, že máme nadhled a můžeme k tomu přistupovat nevážně...hravě...jako v televizi - když se mi to nelíbí, prostě jen přepnu program.

NOV A ZATMĚNÍ 21.ČERVNA

Dnešní novoluní a zároveň zatmění mohou vyvolat spoustu starých křivd, zranění, pocitů bezmoci, a jako takové je určitým způsobem rizikové v tom směru, že budeme mít tendenci se přehoupnout do negativního pólu. Negativní pól (nebo nálepka zlo) znamená jen to, že jsme proti životu, vývoji, pohybu. Nic víc. Zlo není nic z učebnic nebo náboženských knih a není třeba ho hodnotit, není třeba proti němu ani bojovat, je třeba si jen (aktivně) vybrat stranu.
Na světě jsou lidé proti životu i pro život, a ti proti životu mají mnoho vědomostí, které jsou chráněné po staletí...jednou z těch vědomostí je například to, že slunovrat je v podstatě energetický portál, a že se opravdu chová tak, jako kdyby se po několik dní pootevřely dveře do (nebo z) jiných světů. Buďte si vědomi toho, že v těchto dnech můžeme být náchylní k tomu se nechat snadno vmanipulovat do negativního smýšlení, do pocitů bezmoci. Uvědomte si, že mnoho různých pocitů i vjemů nemusí vůbec patřit vám. S největší pravděpodobností patří vašim předkům, někomu z vašeho rodu...některé "uzlíky", jak já jim říkám, jsou poměrně univerzální. Ale něco je opravdu jen jakýsi pomyslný energetický komár, který jen hledá, ke komu by se přisál. Pokud bude hladina vaší energie dobrá, pozitivní, vyrovnaná, není třeba se bát.
Před rokem jsem podotknul něco v tom smyslu, že zimní slunovrat slouží jako jakési zvětšovací sklo na naše přání a záměry. Letní slunovrat to má docela podobně, jen v tom smyslu, že zde už můžeme docela dobře vidět, co nám zafungovalo a co nikoliv. Je to taková zpětná vazba, díky které se můžeme trochu zhrozit nad tím, co jsme si to vlastně vysnili (pakliže si vůbec jsme vědomí toho, že tvoříme svou realitu...tím, že si vybíráme), anebo naopak můžeme svá přání přesměrovat lépe. Nemůžeme ale úplně popřít to, co jsme o zimním slunovratu odstartovali, má to přece jen jistou setrvačnost.
Zatmění, spojené se slunovratem, nás nabádá k tomu, abychom se snažili být maximálně vědomí ve svých činech i myšlenkách, ve svých emocích i těle, abychom následovali proud tam, kam teče, abychom se ničemu nebránili a nebyli v ničem proti. To znamená, že nefunguje být proti zlu, funguje vybrat si dobro. Nefunguje být proti negativním zážitkům v životě, funguje vybrat si ty pozitivní tak, aby se negativní neměly šanci projevit. Nefunguje snažit se bojovat proti zlu a zlým lidem tady na Zemi, funguje vybrat si dobro (tím pádem zlo přijde o veškerou energii). To je totiž to, co vám neřekli: proti = pro. Nezáleží na tom, jaká to je polarita, záleží na pozornosti, kterou tomu dáváme. Ostatně, fakt krásně to lze vidět na politice: spousta lidí je proti Zemanovi a Babišovi, jenže ono je to posiluje.
Přeji nám (a stejně tak i sobě) čisté, nezkalené vnímání a podnětný a zajímavý půlrok.

VÍKEND 19.-21.ČERVNA

VÍKEND 19.-21.ČERVNA

Včera se zastavil Merkur a na několik týdnů se stává retrográdním. Nechci strašit klasickými klišé, které jsou obvykle spojovány s retrográdním Merkurem, jako jsou nedorozumění, zdržení, zejména na cestách, poruchy techniky atd. Já jsem člověk, co hledá spíš nějaký hlubší psychologický důvod, proč se děje, co se děje. Z mého pohledu je retrográdní Merkur o tom, ponořit se hlouběji do podvědomí, zapátrat ve své minulosti, najít určité uzlové body, které mají vliv na to, jak myslíme nyní. Vzhledem k tomu, že to je v Raku, pak je potřeba, abychom se zaměřili na naší tendenci racionalizovat si své emoce. Abychom si uvědomili, jak máme potřebu je logicky vysvětlovat, tvořit jim nějakou přihrádku, dávat jim vhodnou formu...místo toho, abychom je prostě nechali projít a projevit takové, jaké jsou. Taky je potřeba, abychom si uvědomili, že i když si myslíme, jak jsme racionální, tak se nevědomé tendence docela dobře v naší komunikaci projeví...třeba ještě nyní jsou lidé, co přísahají na roušky a na děsnou epidemii, ačkoliv se ukázalo, že to, co nás postihlo, je (co se počtu a účinku týče) jen velmi slabá chřipečka. Jinými slovy, něco, co ve skutečnosti vnímáme emocionálně, to znamená z hlediska bezpečí, pohodlí, jistot, si převádíme do logiky a logicky pak argumentujeme.
Pátek i sobota jsou energeticky a fyzicky velmi nabušené a pozitivní dny. K páteční energii budeme mít o něco větší problém se dostat, protože ta není úplně na první dobrou, nemůžeme ji jednoduše urvat svým chtěním. Budeme mít tendenci tuto energii zaměňovat s mocí, s něčím jako chtíčem, který zde není ani tak sexuální, jako mocenský, dominující...ve skutečnosti se k této energii nejlépe přiblížíme až tehdy, až to nebude jen o nás, o egu. Až si uvědomíme, že tato energie je kolektivního rázu, že chtít něco, co poslouží většímu množství lidí, má větší sílu, než chtít něco pro sebe.
Sobota je přímočařejší a jasnější ve smyslu "chci-dostanu". Je to den, kdy se mohou plnit přání, ale jen tehdy, když jim vyjdeme vstříc, když se budeme aspoň z poloviny snažit, druhá půlka nám bude dána jako dárek od vesmíru. Je potřeba vědět, že přát si je ok, mít jasnou vizi. Pokud to neumíte, koukejte se to naučit: vesmír jako objednávkový servis. Konkretizujte své přání, a buďte si vědomi toho, že to musí být s vámi v souladu, že to přání musí vycházet z hloubky vašeho já, není to jen chvilkový pocit, že něco chcete. Den je zároveň užasný na regeneraci, na sport, pro ujasnění si toho, co vlastně chceme.
V sobotu večer vstupuje Slunce do Raka a v neděli ráno se k němu přidává i Luna a nastává novoluní, na slunovratovém bodě. Od této chvíle budou věci trochu jiné. Nečekejme revoluci, spíš jen takové prohloubení, zakořenění, poznání naší identity nikoliv fyzicky, nikoliv intelektuálně, ale emocionálně. Naše srdce se opět přihlásí ke slovu. Zkusme ho brát vážně.

SOBOTA 13.ČERVNA

SOBOTA 13. ČERVNA

Wei-wu-wei, jednání bez jednání

Dnes si na nás vesmír připravil zajímavý chyták. Největší pokrok uděláme tehdy, až přestaneme tlačit, snažit se, konat. Máme tendenci si myslet, že abychom s něčím pohli, tak musíme něco udělat. Nemusíme. Můžeme jednat bez jednání. Jen bacha na to, abychom to nezaměnili s pasivitou nebo s manipulací, kdy nějak přimějeme druhé, aby nám udělali, co nám na očích vidí.
Jednání bez jednání se docela těžko popisuje. Představme si ho jako plynutí, jako přímé následování impulsů, instinktů tak, jak přicházejí, bez zkreslujícího filtru intelektu, bez tlaku, "musení". Je to uposlechnutí sotva slyšitelného hlásku naší duše, je to něco, co se může zdát naprosto slabé a tak nějak nedomrlé. Je to síla ve slabosti, jemnost jako kapka vody, co rozpůlí kámen. Prostě se to děje. My se dějeme. Jsme jako plachta, do které fouká boží dech, připraveni a totálně otevřeni. Nechme se dnes dít.

PODÍVEJ, MAMINKO

PÁTEK 5.ČERVNA

Pátek 5.června

Myšlenkově břitký den, kdy můžeme své myšlenky otevřít novým podnětům, až se nám z toho zatočí hlava. Emočně už to je horší, večer nastává úplněk, který tentokrát bude mít docela konfliktní a střetovou energii. Máme několik možností. Buď si budeme brát věci osobně a chytneme se kvůli každé maličkosti, anebo prostě usoudíme, že nám to za to nestojí. Ale energie sama nezmizí, je třeba jí někam nasměrovat. Místo toho, abychom jí plýtvali v konfliktech, bychom si dnes mohli jít zaběhat, pořezat dříví, zrýt zahradu...zkrátka udělat něco, co nás zapotí...něco, kam tuto energii můžeme napřímit, poslat, zaměstnat ji.

STŘEDA 3.ČERVNA

STŘEDA 3.ČERVNA

Milujte se. Dejte si lásku. Jste jediní, s kým to musíte vydržet celý život. Přijměte se, uznejte svou velikost a jedinečnost...a když to nepomůže, dejte si ještě té lásky trochu víc. Zasloužíte si jí. Ano, není to snadné, a nebude, tady, na planetě Zemi, v místě, kde se stýká hmotný svět s tím duchovním.
Nebojujte. Nesnažte se opačné pohlaví nachytat na švestkách, nesnažte se ukázat, že jste lepší. Uvědomte si, že všechny tyhle záležitosti nejsou vaše, ale pocházejí z vašich rodin a z nezpracovaných vztahů vašich předků. A z nepřijetí sebe sama. Protože, pokud se milujete a přijímáte, jak byste mohli s muži/ženami bojovat? Proč byste museli ukazovat, jak jste "lepší" (schopnější, akčnější, rozumnější, praktičtější atd.)? Jste perfektní takoví, jací jste. A druzí taktéž. Oni vám nedělají schválnosti, oni dělají jen to, co umí a právě tak, jak to cítí, úplně přesně, jako vy. Vyjděte z ulit, vysvětlete druhým své postoje, s láskou, ale nebojte se vědět, že vaše postoje mohou být odlišné.