Pokud máte pocit, že není moc do řeči, že mlčení někdy řekne více, než tisíc slov, pak máte správný pocit. Dostáváme se do dní, kdy platí "mlčeti zlato"...zejména proto, že slova mohou nadělat více paseky, než by se zdálo. Jakkoliv si můžeme myslet, že jsou oprávněná, že se musíme ozvat, že nesmíme mlčet...opak je pravdou. Společně se slovy totiž vyjadřujeme i všechny naše frustrace, rány, bolesti, nezpracované emoce, ale na nevědomém základě. Druzí z nás "něco" cítí, ale netuší úplně co. Můžeme nakrásně mluvit o pravdě, demokracii, morálce...ale nakonec vždycky zvítězí to, co z nás vychází reálně...beze slov. A není to nic lichotivého. Proto doporučuji, mlčet, pracovat na sobě a čistit, čistit a čistit!
Naše energie má nyní navíc trochu chaotický směr, buď vůbec netušíme, kam ji namířit, nebo se vyčerpáváme v žabomyších sporech, nebo zabředáváme do chaosu, anebo nám jsou házeny pod nohy klacky. Možná by ale bylo záhodno se podívat sami do sebe. Možná, že zjistíme, že nepřítel, na kterého tak rádi a ochotně ukazujeme, jsme my sami. Možná zjistíme, že naše pohnutky vůbec nejsou tak ušlechtilé, za jaké je považujeme. Máme sami sebe za div že ne svaté...dnes by každopádně někdo mohl přijít a zvolat "Král je nahý!" Uneseme to?
Žádné komentáře:
Okomentovat