Čtvrtek 5.května

 Čtvrtek 5.května

Dospěli jsme až sem. My všichni. Každý jeden z vás. Dali jsme to, občas to bylo trošku náročnější, ale jsme tady a svět s námi musí počítat. Pochvalme se za to, oceňme se, uvědomme si tu svoji jedinečnost. Dnes, kdy se jaro překlápí do své druhé poloviny, to bude potřeba. A bude to potřeba, i protože to, co řeknu dále, už tak radostné nebude. Teda, ono to nebude ani neradostné...prostě...jiné.

   Musíme si uvědomit, a to dost rychle, jednu zásadní věc. Starým způsobem, note bene tím, který nefunguje, už nemůžeme řešit nové výzvy. Možná jsme si zvykli na některé postupy, možná nás chlácholejí některé rituály, možná se cítíme bezpečněji - ale je třeba říci jednoznačně DOST. Takto to nejde. Je potřeba to změnit a je potřeba se změnit. Jenže nám to zdá se, stále nedochází. Stále si tak nějak myslíme, že je to hra, a bereme to tak, že ten svět "tam někde" se prostě čas od času změní, kulisy se vymění, příběh se aktualizuje...všechno TAM VENKU. A my že zůstaneme takoví, jací jsme. Tak to prosím pěkně, už nepůjde. Řeknu vám totiž sladké tajemství: svět se nemění - to vy. Svět je jednak naším zrcadlem a jednak výsledným velktorem toho, jak přemýšlí lidstvo jako celek. A v jistém slova smyslu je to jedno a to samé.

   No a teď... se po nás žádá, abychom udělali ten krok fakt velký. Abychom se pustili svých jistot, svých přidržujících koleček na dětském bicyklu, svých dudlíků, svých 3D brýlí, ale taky svých monitorů a displejů. Už je čas dospět. Změna je na dosah! A změna je neodvratná, a není způsob, jak se jí vyhnout nebo jí oddálit. Nemůžeme totiž jít, v dlouhodobém hledisku, proti přírodě, proti božímu (či jinému) řádu. No a protože námi vytvořený řád je spíš taková parodie či nepochopený, zvláštně zvrácený způsob chápání řádu...pak přichází něco, co ten řád zboří. Tím, jak máme neustále oči zabořené do monitorů a displejů, tak nám přijde, že to nejhorší, co nás čeká, je hospodářská krize a možná válka...ale pravdou je, že to je to nejméně podstatné. To, čeho se děsíme, je to, že nezůstane kámen na kameni, že zmizí spousta států, bloků i politiků, kteří sde nám ještě dnes zdají jako neochvějní a nevyklatitelní...že se svět změní a my s ním, že starý systém padne, ale nikoliv proto, že je zlý, krutý, ale proto, že už je prostě starý, nefunkční a nepružný. Svět se změní a žádné jistoty, o které jsme se v něm opírali, už nebudou. Změna se zdá být jak dlouhodobá, tak i náhlá, jako blesk z čistého nebe. Dnešní den je pak jakousi ochutnávkou toho, jak by to mohlo být...i jak to je. Díváte se s nadějí? Bojíte se? Sere vás to, protože najednou nic není pod kontrolou? To, co to s vámi dnes bude dělat, je totiž v mnohém o dost podstatnější, než to, co se reálně stane. Dívejte se...a mějte oči otevřené. Možná se vám to jednou bude hodit.