Úplněk 16.dubna

 Úplňky obyčejně bývají náročné, ale většinou to je jen krátkodobě, tudíž se mi o nich nechce tolik psát. Je to nálada, která postupně pomine, byť se to téma může nakonec táhnout až měsíc. Ale tenhle úplněk má něco do sebe. Je to první úplněk letošního astrologického roku, míněno od té doby, co Slunce vstoupilo do Berana a začalo tak další novou pouť zvěrokruhem, a jako takový nám ukazuje první výsledky toho, jak jsme vykročili. Dává nám první zpětnou vazbu...a ta vazba není zrovna lichotivá. Osa úplňku tvoří kvadrát s Plutem, který se navíc pomalinku polehounku blíží ke své otočce (kterou provede za necelých 14 dní), Pluto je na samém konci Kozoroha a stále si trvá na tom svém, že pravidla se musí dodržovat, a že starý svět není jen tak něco, co by se mohlo zahodit. Jak se říká, co funguje, to neměň...ale co nefunguje, toho se rozhodně nedrž. Tak se zdá, že nám toho přestane fungovat poměrně hodně. Všechny nám to ukáže, že takhle teda už fakt ne (ale bohužel to neukáže, jak ano, na to musíme přijít sami. Kvadrát Pluta se Sluncem se ještě více zpřesní, zde je ovšem zásadní onen úplněk, je v tom naše vědomá i nevědomá část stejným dílem, a Pluto říká nemilosrdně, ale přitom vlastně pochopitelně to, že je třeba se transformovat, jinak zemřeme. V našich zeměpisných šířkách se úplňková osa umístila mezi 12. a 6.domem, kde Luna je ta ve 12. a Slunce v 6. Slunce nás uzemňuje, dává nám praktické zaměření, stabilitu, vnímání těla, jeho pochodů, řádu a rovnováhy mezi tělem a psychikou, ukazuje konkrétní výsledky...ale Luna ve 12.domě nám dává najevo, že jsou tu určité záležitosti, které nezměříme ani nezvážíme, a že je někdy nejlepším řešením...neřešit, pustit to, nechat to být. Pluto jako vrchol oné t-kvadratury, je ve třetím domě, takže se zdá, že to je celé jen o střetu vědomí versus nevědomí a individuálního versus kolektivního.

Mnohé naše sny, touhy, vize, se postupně projeví jako nereálné, naivní, přežité a primitivní...ne snad, že by byly špatné, spíš zjistíme, že jsme z nich prostě tak nějak jaksi vyrostli. Posunuli jsme se a vyvinuli, pokročili, na kolektivní rovině to je tak, že lidstvo dospívá, zraje, z dětské role postupuje do dospělosti, takže je jasné, že některé naivní postoje prostě necháváme za sebou.

Mějme se krásně!