12.duben

Jupiter a Neptun.

Dva velcí hráči se setkali v Rybách, ve světě-nesvětě, a ukazují nám, jak se náš svět, planeta Země postupně promění. A je docela dobře možné, že se to týká i toho našeho vnitřního světa. A je docela dobře možné, že to nebude úplně sluníčkové...

Je to aspekt, který se projevuje v delší časové rovině, takže to, že dnes právě vrcholí, nemusí znamenat nic zásadního - jeho vliv cítíme už minimálně měsíc a další měsíc bude slábnout.

Obě dvě planety Rybám vládnou, Jupiter jako starý vládce, a Neptun jako vládce nový.

Přesto se nemusí stát vůbec nic. Respektive, nemusíme si vůbec ničeho všimnout. Je to velmi jemná, subtilní energie, která funguje spíš na té spirituální rovině. Nedává to vyloženě praktické výsledky, spíš takový pocit sjednocení, zasněnosti, pohádkovosti. Dává to ale také zvláštně scestné ideologie, spasitelský či zachranitelský syndrom a vrhání se do něčeho beznadějného. Dokážu si představit, že pod to spadají i naše prazvláštní představy o Ukrajinské válce, naše pomoc, která vlastně vůbec není pomocí, ale spíš jen takovým odpustkem, hrou pro plebs, kterou se ukazujeme, ó, jak jsme ctnostní a jak správně ideologicky myslíme.

Spousta astrologů bude v tomto aspektu vidět něco velice ctnostného, duchovního a pokrokového...já osobně se trochu bojím té negativní stránky, protože ta je přesně takového typu, že se vše neskutečně podceňuje, relativizuje nebo se říká, že to vlastně nic není. Mohou přijít - a už přicházejí - návrhy vlády na vyvlastňování majetku, mnoho velkých firem vydává oběžníky o tom, že je třeba evidovat všechny možné nemovité majetky, speciálně pak ty, které by mohly sloužit jako ubytování pro válečné ukrajinské uprchlíky. Není třeba ani moc konspirovat, protože realita je sama o sobě momentálně velmi konspirační. Chci se tu pozastavit ale primárně nad onou Jupitersko-Neptunskou iluzí.

Ta hlavní iluze spočívá v přesvědčení, že jsme svatí, ctnostní. Že to my jsme ti zasvěcení, ti pod správnou hvězdou, v přízni Boha...nebo prostě stojící na správné straně barikády. Stává se tu to, že pomalu přestává být důležitá individualita a lidé se podřizují nějaké fixní představě, vizi, obrazu... Díky tomu se pak můžou stávat různá zvěrstva, kterých jsme svědky, viz. Buča. Protože už nejedeme podle morálky a některých nepsaných zásad, ale podle duchovní vize. Už dokážeme jaksi depersonalizovat, ve smyslu, že některé lidi ani nepovažujeme za lidské bytosti, za vůbec hodné existence. My jsme prostě ten správný kolektiv, úl, a tuhletu špínu tu trpět nebudeme.

Dnes to slízávají Rusové. Není dne, kdy bychom neslyšeli z médií protlačovaný názor typu že to ani nemůžou být lidi a podobně... Je více, než jasné, že sami Rusové mají do svátosti hodně daleko a jedou v tom úplně samém programu, totiž že ukrajinští nacisti i ostatní, co jsou proti Rusku, nejsou ani lidi, takže se k nim můžeme chovat hůř, než ke zvířatům. Je důležité si uvědomit, že v tom jedeme úplně všichni.

Moc rád bych v této konjunkci viděl i něco pozitivního. Nabízelo by se prozření, že války opravdu nic neřeší, že je potřeba konečně vnímat planetu Zemi a svět jako jeden Celek, ze kterého se nedá vidělit žádná jeho část. Že Rusko ani Ukrajina nezmizí ze světa jako mávnutím kouzelného proutku. Chápeme vůbec, že sami sobě dáváme facku? Že sejeme vítr a sklidíme bouři? Ale je fakt, že tato konjunkce dělá i zázraky. Energie, se kterými pracuje, jsou natolik mimo naše chápání, že přijít může cokoliv. Z nebe sestoupí Bůh, přiletí UFO, anebo konečně dorazí vojska SHAEF dorazit zbytky Deep State Cabal...můžeme být připraveni na všechno...jako že nejsme, a nová realita nás stejně všechny vypeče. To, že momentálně vidím spíš tu horší realitu, prosím pěkně neznamená, že jen ona platí....je to jen výseč, část.

Můj soukromý pohled na konjunkci Jupitera s Neptunem v Rybách, v té pozitivnější formě je asi takový: Cítím, vnímám a uvědomuji si, že jsem člověk, muž, obyvatel planety Země, homo sapiens, a v žilách mi koluje úplně stejná krev, jako v jakémkoliv jiném člověku. Lišíme se pouze rasou, národností, vírou a ideologií, kterou vyznáváme, což jsou ale jinak naprosté marginálie. Vím, že jsem součástí Celku, že všechno je Jedním, a že jediný jedinec je pro Celek nesmírně důležitý. Nikdy pro mě nebude mít život jednoho menší nebo větší cenu, než život někoho jiného, a to nezávisle na tom, do jakého "klubu" patří. Mír, harmonie a spolupráce pro mě bude mít vždycky větší cenu, než cokoliv jiného. Půjdu cestou nejmenšího odporu, protože už vím, že jsem na samém konci, kdy už nezáleží na tom, co udělám nebo neudělám, ale co jsem. Následuju cestu Gándhího, který ukázal, že i cesta pasivní resistence může porazit poměrně silnou nadvládu. To, co je slabé, totiž nikdy slabé není...Tato cesta je natolik neochvějná, že ji nezastaví ani ukřižování, ani hrozba inkvizicí, ani výslechy na StB. Není to žádné přesvědčení, je to podstata...nemůžete zatknout podstatu. Nemůžete zakázat lidem, aby se probudili. Nemůžete přikázat lidem spánek navždy. Můžete jim přikázat, aby se dívali jen na projekční plátno, na který se promítají ty žádoucí příběhy, které formují veřejné mímění...ale oni se stejně jednou podívají i jinam...a to bude začátek konce. A věřte tomu, že věci už jsou natolik rozjeté, že je nezastaví ani Rotschild, Schwab nebo Soros, pokud na ně tedy věříte...

Jupiter s Neptunem ukazují, že největší tma je před úsvitem. Někteří nás budou chtít přesvědčit, že ta tma je ta jediná reálná realita...a mnoho uvěřilo, zatímco ostatní už vyhlíží rostoucí světlo na Východě (a nemám tím teď zrovna na mysli ten zeměpisný). Bude to ještě chvíli trvat, všechno má svůj čas, vydržme, než se rozední. Základní a poměrně silné poselství je: VĚŘME! VYTRVEJME! MĚJME DŮVĚRU, ŽE SE VŠE V DOBRÉ OBRÁTÍ! Už to nejde nijak urychlit ani zpomalit, teď už to jen dobíhá do cíle. Bude to dobré, uvidíte...