Včera Merkur utvořil kvadraturu na Pluta a dnes vstoupil do Býka. Proběhlo jedno z posledních "bububu", a pokud nás nevystrašili naši Mocní, stačili jsme se směle vystíhovat sami. Merkur s Plutem vytváří takovou zvláštně hororovou atmosféru, je to tak, že se bojíme, ale vlastně se bojíme rádi. Většina hororů, ať už opulentní krváky, anebo jen psychověci, s tímto aspektem energie nějak pracují. Takže momentálně se nejspíš bojíme nástupu nové totality, třetí světové a toho, že většina populace nějakým záhadným způsobem ztratili rozum...ale zároveň tím jsme fascinováni, hypnotizováni, a rozhodně to polykáme i s návnadou.
Říci, že to je jen sen a že je potřeba se probudit, je momentálně spíš nošením dříví do lesa...Merkur v Býku je zvláštně uvolněný a hlavně neřešící. Věci jsou tak nějak příjemné, nekomplikované, pomalu plynoucí. Umíme si ten život užívat, vychutnávat, klidně, beze spěchu. Naše myšlení zpomalilo, získalo na důkladnosti. Už nás neopijí rohlíkem. Nyní argumentujeme jednoduše - deset na stůl ve zlatě, na so si jde sáhnout a co jde ochutnat...Žádný kdyby a možná a sny a představy...
Luna se uvelebila uprostřed Lva, pomalu se vzdaluje z kvadrátu na Uran, ráno proběhlo nejspíš trochu zmatečně, chaoticky a v jistém smyslu chladně odtažitě, neempaticky. Saturn právě tvoří kvadrát s Dračí hlavou a ukazuje nám, že Moc, respektive naše představa o moci, a skutečné ztělesnění moci, její fyzický projev ve formě Společnosti, státu a kolektivu, jsou dvě docela odlišné věci. To, co je skutečné, se taky jako skutečné chová, jedná, projevuje se, je akční...pomyslně si zamaže ruce od bahna. O životě, o řádu, o hranicích, se zkrátka nedá jen filosofovat. To, že moc dobře víme, jak by měly být věci teoreticky, ještě nic nemusí znamenat. To, že možná máme i představu o tom, že tahle stará společnost musí opravdu skončit, a místo ní musí přijít společnost nová, založená na životě, toleranci a vědomí celku a jednoty, ještě nic neznamená. Protože a jednoduše: ono se to samo neudělá. Musíme ty naše představy uvést v realitu. Musíme je zhmotnit, dát jim konkrétní a pevnou formu.
Covid pandemie a válka na Ukrajině, budiž mementem a připomínkou toho, že naše představy se materializují. Úplně všechny. Měli jsme strach ze smrti, z toho, že přijdeme o svou moc, až jsme si zhmotnili Covid. Všechny naše agrese, co jsme v sobě potlačili, všechny zlosti, nenávisti, temné pudy, touhy zabíjet a prznit...všechno se to znovu objevilo a získalo to formu války na Ukrajině. Jestli dělají zvěrstva Rusové, anebo naopak Ukrajinci, je v tomto směru trochu jedno, protože to je zase jen další způsob, jak utéct od sebe, jak si to nepřiznat, že to je moje. To Já, to my...my jsme to vytvořili. Aniž jsme si to vůbec uvědomili...my to totiž ještě vlastně ani moc nevíme, nebo možná tušíme...totiž to, že jsme Tvůrci. To, co se děje, totiž není nic, co by přišlo bůhvíodkud...od Boha? Ne, to my jsme ti, kdo si to vytvořil. Možná bychom se na to měli konečně podívat a přiznat si to. "A jo, to je přece moje dílo. Masakr v Buči jsem si před léty vysnil, v době, kdy jsem se plácal v takových sračkách a temnotách, že to prostě nešlo...a jinak jsem to tehdy neuměl". Co přijde dál? Co tam máme ještě za strachy? Možná nějaké sestoupení Bohů, návštěva UFO?
A proč jako?
Já vám jsem ve své podstatě jednoduchej člověk. Nechci bojovat, vést války. Já jsem přesvědčen, že se my jako lidi, jako lidstvo, můžeme mít dobře. Můžeme žít ve zdravé zemi, mít hojnost, mír, klid a pohodu, a zároveň dostatek výzev k rozvoji. Jestli přijde velká válka nebo krize...pak budu nezdolný optimista, ale budu v tom vidět ultimátní výzvu, jak se zbavit starého, nespravedlivého světa, a jak vytvořit svět nový, lepší. Nikoliv pomocí další ideologie, další cedule, která se jen přebarví, dalšímu přemalování fasády...ale pomocí Lásky, Přijetí a Pochopení.
Jsem přesvědčen, že každý může žít šťastný a pohodový život. Může žít samozřejmě i život plný kiksů, sraček a negativních událostí - pokud to tak bude chtít...ale proč by to safraporte, vůbec dělal?
Jsem rád, že můžu ostatním pomáhat hledat nové cesty, obzory a vize, jsem rád, že můžu a umím přesvědčovat, že to jde i jinak, lépe, radostněji a velkolepěji. Chcete-li si i vy loknout aspoň doušek z onoho pomyslného poháru naděje, vize a velikosti, a prohlédnout, že jsme částečkou jednoho Božství, neváhejte a kontaktujte mě. Rád si s vámi popovídám o vašem horoskopu a společně třeba na něco přijdeme.
Žádné komentáře:
Okomentovat