PÁTEK 4.ZÁŘÍ
Miluju tyhle nejednoznačný dny, kdy konstelace na obloze se zdají být protichůdné a zdánlivě proti sobě jdoucí. Ale ono to tak funguje, jako celý náš život, energie se různě mísí, tu spolupracují, tam jdou proti sobě, občas je nám do smíchu i do breku zároveň...
V tyto dny je velice dobře postavený Merkur, takže cokoliv, co se týče našeho myšlení, způsobu komunikace, chápání a intelektuálního zařazování do škatulek, má zelenou, jsme navíc jen den před tím, než se nám Merkur dostane do nového znamení, z Raka do Lva, takže komunikace je stále ještě hodně citově zabarvená, subjektivní, obrazotvorná, plná estetiky, harmonie. Pišme básně, kresleme, komunikujme, zkusme se vyjádřit, máme velkou šanci, že dokážeme vyjádřit v poměrně velké věrnosti to, co skutečně cítíme. Ve Lvu to bude možná víc tvůrčí...ale také víc otevřené a méně empatické.
Horší je to se vztahy a obecně s naší polaritou, jednoduše řečeno, mezi muži a ženami, respektive jejich vnitřními předobrazy, se zdá být jistá propast. Napětí. Je několik způsobů, jak toto napětí zmírňovat. Někdo na to jde přes sex. Budiž, to je určitě způsob, kterému se nic vytknout nedá...ale i tak možná zjistíte, že nějaké vaše vzájemné propojení chybí. Někdo na to jde skrze hádky a verbální vyjádření onoho rozporu. Někdo to "jenom cítí". Onen mužsko-ženský rozbor je cosi velmi archaického, archetypálního, a dle mého nám to jen připomíná jakýsi hodně starý příběh, který jsme my všichni v různých životech zažili: žena vyjádřila svou jemnost, odkryla své nitro, dala se všanc, nebo se angažovala v rodině, vzala na svá bedra starost o své potomstvo, a muž se ukázal buď jako někdo, kdo je vůči tomuto útočný, násilný, nesmiřitelný, anebo zkrátka nekompatibilní, případně se mohl vzdálit a zamířit někam za jinými výzvami života místo toho, aby se k ženě a rodině přiblížil. Tento příběh se nám ukazuje jako kino, a pro nás je důležité přijmout ho bez žádných háčků a "ale", tak jak se stal. Vyžaduje to od nás vzdát se veškerých pocitů zrady, opuštění, nechání napospas, stejně tak jako pocitů svázání, dušení a tlaku skrze emoce. Přestaňme se navzájem vinit a řešit, "kdo dřív" a "ale když on(a) udělal(a) tohle a tamto"...to je minulost a ta se změnit nedá. Teď jsme v přítomnosti a tvoříme budoucnost. Uvědomme si, že všechny tyto zdánlivě "oprávněné" emoce nás ve skutečnosti svazují. Mějme na paměti jen to, co se stalo, a zkusme ze sebe smazat veškeré hodnocení, veškeré háčky, veškeré pavučinky, které nás k tomu hezky přivazují, přilepují. Možná, že zjistíme, že si s sebou vlečeme strašně moc velký kopec nejrůznějších křivd, které nám k ničemu nejsou! Křivda je, když jste přesvědčeni o tom, že máte na něco právo, nárok, a ten vám byl, podle vás, odepřen. Ale vy nemáte na nic právo! Život berte tak, jak je, vaše právo je žít, to je to jediné, a mimochodem úplně největší, základní právo. Můžete žít, jak chcete, můžete si zvolit prožitky, jaké chcete, to je vaše právo a vaše volba...ale některé prožitky vás budou tížit, svazovat a nebudou vám dělat dobře. To je poselství těchto dní. Samozřejmě, máte svobodu, pokud v tom chcete být a sžírat se křivdami, ublíženími, nikdo vám nemůže říct ani ň. Ale důležité je, abyste věděli, že tu volbu máte. Nejste oběti okolností, jste oběti sebe samých.
Milé ženy, muži jsou odpovědní za to, co vám udělali, ale nemůžou za vaše pocity ublížení a křivdy...ty jste si vytvořily vy samy. Milí muži, ženy vás nechtějí svázat, zotročit, otrávit vám život, vytýkat vám křivdy desítky let staré...ony po vás jen chtějí, abyste převzali odpovědnost za své činy. Nic víc.
Žádné komentáře:
Okomentovat