Chtěl bych se ještě vrátit ke včerejší konstelaci. Včera večer se setkala Venuše se Saturnem v třetím dekanu Vodnáře, a kolem čtvrté hodiny odpoledne se k nim ještě přidala Luna. Sabián pro tento stupeň ukazuje, že na podlaze ve školce je měkký koberec, aby si děti mohli hrát v teple a pohodlí.
My si to asi ještě naplno neuvědomujeme...ale jsme obklopeni spřízněnými dušemi, našimi strážnými anděli, i jinými anděli a bytostmi. Zkrátka a dobře - nikdy nejsme a nemůžeme být sami. Nemůžeme být ani opuštěni. To je pocit, který jsme si vytvořili my.
Naši rodiče tu pro nás nemohli být 24 hodin denně. Občas to nezvládli, občas potřebovali čas pro sebe. My můžeme stále v sobě cítit křivdu za to, že rodiče byli takoví, jací byli, že tu pro nás nebyli, že nedělali tamto nebo ono. Ale jejich povinnost nebyla a není být takoví, jací bychom chtěli my. Oni jsou takoví, jací jsou. Mají své příběhy, něco umějí a něco ne. Mohou nám předat pouze to, co se sami naučili. My už jsme jiná a nová doba, tudíž máme přirozeně spojení s mnohem více věcmi, už vnímáme jinak, bohatěji, už nejedeme ve strachu, musení.
My si potřebujeme uvědomit, že to podstatné už máme sami v sobě. Už nepotřebujeme ani rodiče, ani autority, dokonce ani společnost jakožto Velkou Matku, která se o nás musí postarat. Jsme dospělí. Byli jsme stvořeni jako dokonalí, se svobodnou vůlí. Naše svobodná vůle se tudíž týká i volby, že sami sebe budeme snímat jako nedokonalí. Že stále čekáme na nějaké rodiče, na stát, na někoho, kdo se o nás postará...hlavně abychom se my nemuseli angažovat. Ale my, jakožto lidstvo, se nacházíme ve stavu Hloupý Honza za pecí, dnešním obrazem by to byl nejspíš třicet něco let starý mamánek, co bydlí u mámy. Už by dávno mohl (a měl) bydlet sám, ale ono se mu moc nechce. Je to pohodlnější, bezpečnější...Maminka se vždycky postará. Co na tom, že to tak trochu kastruje mužskou sílu. Že muž musí nejprve poznat ženskou sílu a energii, a to jinou, než je maminka. Muž se musí zamilovat, vybrat si, provést vědomou volbu, říct si, klidně i v srdci "ano, ty jsi moje vyvolená, tebe si volím na partnerku." Je to první samostatné rozhodnutí...a Lidstvo je právě krůček od toho, osamostatnit se, od ideologií, teorií, rozumování, Systému. Venuše s Lunou vítězí nad Saturnem, ale není to žádná převaha, pouze mu ukazují, že lásku má i v sobě. Láska je všude kolem, je to základní pohonný systém této reality, nemůžeme nemít a necítit lásku. Spíš jde o to nalézt vhodnou formu, takříkajíc šaty, které nám v tom padnou. Jsi smutný? A chceš být smutný? jak se chceš cítit? Co za emoci chceš právě teď a tady vyjádřit? Co za pud, za energii, čeká, aby se mohl naplno projevit, v celé své kráse?
Žádné komentáře:
Okomentovat