Středa 23.června
Co den, to jiná a zajímavá energie. Dnes můžeme vnímat po dlouhé době jisté uvolnění, odbrždění, věci se znova dávají do pohybu, zmatek se zmenšuje. Zároveň s tím přichází jisté uvědomění a pohled do zrcadla, který k sobě můžeme, a taky nemusíme pustit. A jaký je ten pohled?
Každý mluví, ale nikdo neposlouchá. Každý bojuje o kus energie a chce druhé přesvědčit o tom svém - jenže vychází z hlavy, a hlava ještě nikdy nikoho nepřesvědčila. Jsme v docela euforické náladě, plni optimismu, ale bůhvíproč si stále v hlavě tvoříme katastrofy.Dnes by nám mohlo dojít, že optimismus je volba, a že se o něj nemusíme "snažit", nemusíme ho nijak dosáhnout. Nejde totiž přes hlavu. A nejen optimismus...netvoříme si jen postoj, tvoříme si celou realitu. Je to ale trochu jiné tvoření. Představme si spíš, že připravujeme půdu a zasazujeme semínka. Semínka pochází z nás, jsou naším ohněm, naší podstatou. Můžeme jim připravit podmínky, ale to je vše, ony vyrostou samy bez našeho dohledu a kontroly. Tak si schválně představme, co nám asi tak vyroste, když budeme sázet strach, ze smrti i z autentického života, z všeho nečistého, mimo kontrolu... Představme si, co všechno už jsme vypěstovali. Vzpomeňme si na přísloví "kdo seje vítr, sklízí bouři", a zkusme ho pochopit nově.
Bojíte se Covidu, totality, nového odlidštěného digitálního světa, atd.? Tak zasaďte něco jiného!
Žádné komentáře:
Okomentovat