Přátelé, dosáhli jsme druhého uzlu! Saturn tvoří podruhé kvadraturu na Uran, z Vodnáře do Býka. Pomyslný střet mezi technologií a společností. To, co udržuje, versus to, co bourá. Chtěli bychom něco udržet, zmrazit a zkamenět, ale ono čas nejde zastavit. Pokud se cítíme rozstřelení, buďme klidní, tato energie momentálně funguje na kolektivní rovině.
Energie jednotlivých dnů nás zavedla do lehce stojatých a pasivních vod. Slunce tvoří kvadrát s Neptunem a my se cítíme jakoby zbaveni vůle. Hozeni do pasivity nebo spíše nechuti se nějak angažovat. Svět si k nám beztk přijde sám.
Možná to je částečně nevědomost. To důležité, co by se mělo podotknout - doba je zvláštním způsobem nebezpečná, a zároveň lákavá. Slunce zároveň dosahuje stálice Alnilam, prostřední z Pásu Orionu.
Svým způsobem by se dalo říci, že channelujeme energii Orionu. Orion je něco jako průvodce pro tento úsek galaxie. Má v sobě něco Vodnářského, a zároveň je dobrým způsobem uzemněný.
Slunce v Orionu ovšem sleduje velkolepjší a zajímavější postavení: Venuše na Siriu. Má to v sobě zvláštním způsobem nezralou a naivní energii. Volba Miss. Zvláštní, naivní a určitým způsobem dětské vědomí, který obdivuje ženskost a vyzývavost.
Sirius je ale zároveň něco jako mateřská hvězda, hierarchicky výše, než naše Slunce. Chcete-li, galaktická mateřská školka.
Jednoznačně nejzajímavější je ovšem Černá Luna na konci Býka. Nejdřív utvoří přesný trigon na Pluta (který funguje víceméně celý červen).
Dáváme najevo, že už nás nelze opít rohlíkem. Poprvé dostáváme odvahu se podívat pravdě do tváře. Vidíme se v zrcadle, a veškeré věci, které jsme si přikrašlovali, dělali ze sebe něco, co nejsme, ale i veškeré sebepotlačovaání a odmítání. Už to tak nemusíme mít.
Vidíme, že to je naše zkušenost, že jsme si potřebovali rpojít zkušeností oddělení a zapomnění. Jdeme hlouběji. Ve středu se Černá Luna dotkne Algolu. Hvězda, která je označovaná jako démonská, doslova hlava Hydry. Místo, ve kterém kameníme. Jsme znehybněni, ve hmotě zkameňujeme, ve vodní formě se měníme v led, vzduch je divně hrobkovitý a stojatý, a ohni je paradoxně v této energii asi nejlépe.
Vidím ohnivého draka, čínského, spíš hadovitého a démonského typu (nutno podotknout, že démon ve východním pojení nemá tak negativní konotaci). Říká: "Ve vašem světě nemám skoro žádnou moc, jen tu a tam v určitých časových dírách, kdy se planety setkávají s hvězdami.
A tady skrze Algol, je jediné místo, kudy mohu uplatňovat svou moc.
Ještěří energie je opravdu taková, jakou ji popisují různé ty channelingy...nelidská, neempatická, a v princimu zaměřená na vládu. Ona nezná jiný způsob existence.
Skrze Algol pak na Zemi opravdu přicházejí určitá posednutí, "vstoupil do něj zlý duch".
Nezapomínejme ale, že jde stále jen o Lilith. Není třeba to mít pojmenované. Lilith na to jen upozorní, ukáže obrovský fakáč realitě.
Můžeme propadnout paranoie, opravdu se nechat unést...anebo si můžeme vzít z toho to nejlepší, co jde. Je to jen na nás. Lilith se s ničím neztotožňuje, neříká ani ano, ani ne, nedá odpovědi. Je nad tím, nebo spíš mimo to. Mimo naši potřebu rozdělovat, vnímat dualitně. Jen řekne: Kluci, hele. Podívejte se. Ukáže, zamíří, řekne, že to skutečné nebe je přece jen a jen v nás.
Jak si s tím poradíme, by mohl prozradit čtvrteční retrográdní Merkur na Rigelu a páteční Venuše na Wasatu.
Ale já to, přiznám se, úplně přestanu sledovat a začnu to prožívat.
Protože slova nejspou potřeba pro to nejjednodušší, co existuje - prostě žít.
Za týden zkusíme napsat něco o obracejícím se Jupiterovi a letním slunovratu...ale pokud to budu jen žít a sem psát nebudu, vy mě určitě pochopíte ;)
https://youtu.be/8eYEW4q42y8
Žádné komentáře:
Okomentovat