Úterý 13.7., 9:30

Úterý 13.července, 9 hodin dopoledne

Přichází další astroreport aneb co se děje na obloze vs. co se děje v nás.

Po víkendovém vstupu Merkura do Raka si můžeme všimnout, že našemu myšlení a uvažování je mimořádně přáno. Měsíční retrográdní psycho období, kdy skoro nic nešlo, jako by bylo dávno zapomenuto. V Raku, pravda, myslíme trochu sentimentálně a jsme citlivější na emoce, ale taky mnohem lépe pochytáváme příběhy, mystiku, souvislosti, které nejsou na první pohled patrné. Tomu napomohl i trigon na Jupitera. Jakobychom zjistili, že cítit je vlastně v pořádku, je v pořádku dojímat se a být sentimentální. Je v pořádku krasořečnit, vyjadřovat své nadšení. Tentokrát nepopisujeme, co se děje venku, ale co vlastně cítíme tam uvnitř.

Nejdůležitějším aspektem je ovšem konjunkce Venuše a Marse ve Lvu. Mužská a ženská energie se spojuje uprostřed nejsubjektivnějšího a nejosobnějšího znamení. Co to pro nás znamená? Jsme muži, jsme vědomí a jdeme přímo, a jsme i ženy, jsme vnímání, a chodíme v kruhu. Už nemusíme proti sobě bojovat, vymezovat se, hrát si na ublížené...potřebujeme se navzájem. Potřebujeme, aby z našich oddělených energií vzniklo synergií něco úplně nového. Otevíráme se tomu, co cítíme, uvědomujeme si, že být věrný sám sobě, je to nejcennější, co můžeme mít. Nikdo nám nemůže říkat, co máme dělat, jak se máme chovat. Jsme dospělí a především jsme samostatní jedinci a pro svůj život máme všechno, co je třeba. Přicházíme na to, že smyslem vůbec není něco dělat, ale něco být. Není to o tom, co děláme, ale jací jsme. Jinými slovy, všechno to vychází ze srdce. Naše srdce, náš střed, Hara, čtvrtá čakra, je pro nás momentálně to nejdůležitější.

Projevit se to může mnoha způsoby, a ve vztazích je to zpravidla nejjednodušší, a zároveň nejsložitější. Máme na to otevřít svá srdce dokořán? Máme na to následovat své touhy, přání, popudy? Umíme se nebát pustit svou sexualitu z řetězu? Přestat jí kontrolovat, usměrňovat, učesávat? Máme na to, jenom se otevřít, a pozorovat to, jak si to samo nachází cestu, aniž do toho jakkoliv zasahujeme? Máme v sobě tak velkou důvěru, že se tomu prostě jenom odevzdáme? A máme důvěru v toho druhého?

V dopoledních hodinách se to zdá být o něco snazší, po půl jedenácté, jakmile se Luna přehoupne ze Lva do Panny, v nás možná zvítězí cosi jako pocit odpovědnosti, "že si to nemůžu dovolit a co by tomu druzí řekli..." Často je Panna velmi kritická a odmítá vše, co podle ní není dokonalé...ale taky to může být jiné...totiž tehdy, když to nejde přes hlavu. Panna nás pak může nasměrovat do víc tvořivé a praktické nálady v tom směru, že už v tom projevování se se ladíme na své tělo a na jeho pocity a vše, co se objevuje, "třídíme", rozdělujeme a zase spojujeme, zjišťujeme, co je použitelné prakticky a o čem lze spíš jen tak snít...Představme si Pannu jako generální úklid. Všechny krámy v naší domácnosti, totiž v naší psychice, vytaháme, a přes filtr Panny pak krásně protřídíme a řekneme si například "tohle v sobě schraňujeme už jen ze sentinemtu, ale jinak nám to k ničemu není...takže vyhodit!" Nebo: "Vida, tohle je dávno ztracená, a znovu nalezená záležitost...tohle určitě ještě upotřebím."

Jedna důležitá poznámka: konjunkce Venuše a Marsu je sama o sobě docela silná, zvláště pak ve Lvu. Chci tím říci, že tato energie nejde dost dobře potlačit, nejde ji ignorovat, vytěsnit, dělat, že tu není...dělat jakoby nic. Bude nás to nutit se nějak projevit, ukázat, co v nás je, takže fakt si zkuste najít nějakou oblast, kde tuto energii můžete vybít, kam ji můžete nasměrovat. Vůbec to není tak, že se to musí projevit jenom sexuálně...na druhou stranu, nelze si nevšimnout, že v tom je přítomná jistá energie nadrženosti...která ale stejně tak může být energií nadšení, energií jasného zacílení, lovení, nebo prostě to, že si jdeme za svým cílem. Všechno to jsou ale různé projevy jediné energie. Vy sami ale víte nejlépe, kam tuto energii nasměrovat...otázkou je, zdali se odvážíte, zdali se otevřete a zdali budete mít důvěru v to, že svět vás uvítá s otevřenou náručí. Protože tak to přesně je.

Taky nezapomínejte na to, že dostanete jen to, co máte. Máte strach? Pochybnosti? A co na ně pro jednou úplně zapomenout? Vesmír vám totiž může jinak dát zase jen strach. Zase vám jen připraví další věc, co vás ve vašich pochybnostech utvrdí...

Milí spoluobyvatelé této krásné planety - je to opět jen na nás. Nezapomínejme na to, že jsme Tvůrci. V tuto dobu se to může víc, než kdy jindy projevit, až nám z toho budou oči přecházet. Zkusme si vybrat něco pozitivního, velkolepého, zkusme si vybrat radost.