Často v životě dělíme věci a zážitky na dobré a špatné, ale spíš bychom je měli dělit na podnětné a nepodnětné...
Dnes vrcholí dosti brutální energie, která se může projevit docela různým způsobem, jak ničivě, tak tvořivě. Odhaduji, že v 80% případů to bude spíš tou ničivou formou, ale to jen z toho důvodu, protože s takzvaně negativními energiemi ještě neumíme pracovat. Budeme vnímat silný tlak vůči moci, budeme mít tendenci být neskutečně zarputilí, zatvrzelí, v mnoha případech se to projeví jako workaholismus, kdy prostě napečeme, uvaříme, uklidíme, stihneme dvacet věcí najednou a padneme na hubu, ale hlavně abychom nedali najevo, že nestíháme nebo nedej bože že jsme unavení a tudíž neschopní. Jasně, mohli bychom si taky říci "ale co, ono se to neposere, salát můžeme koupit v Albertu a cukrovího nemusíme mít dvacet druhů, ale třeba jen tři..." ...ale většina na to nebude mít koule. A nejen že budeme takhle nároční a nesmiřitelní na sebe, ale budeme to požadovat i po druhých...kteří se nám na to většinou vykašlou.
Na globálnější úrovni vyjdou na povrch zásadní rozdíli mezi představiteli Moci, viditelné i skryté, a mezi lidmi, kteří už toho mají akorát tak dost. Je to oboustranná hra, moc může ukázat a říkat "vidíte je, nezodpovědné, to kvůli nim musíme utahovat šrouby", a rebelové zase můžou říkat "právě proti tomu utahování šroubů a proti uplatňování moci naprosto nelidským, neempatickým způsobem, bojujeme". Pravda je ale taková, že onen boj probíhá i uvnitř nás. Máme v sobě jak mocenskou část, tak bojovnou část, a dnes se ukáže, jak stojí proti sobě. Pravda je, že Moc už je v podstatě na odchodu, staré struktury se pomalu hroutí nebo přeměňují v cosi nového...a ve své podstatě ani není proti čemu bojovat, důležité je bojovat "PRO" něco. A to je myslím dnes důležité si uvědomit. Jakkoliv to vypadá špatně, je potřeba se zastavit, uvědomit si situaci, ve které právě jsme, a vybrat si ten pozitivní, nebo lépe řečeno tvořivý protipól. On ale dost často nemůže přijít dřív, dokud neprojdeme i tím negativním. Pokud je naše tělo nemocné, a to tak, že vyléčení je veskrze nemožné, jednou z možností je použít skalpel a nemocnou část prostě vyříznout. To je případ toho, kdy ona zdánlivě negativní, brutální energie, může posloužit k něčemu pozitivnímu. Teprve pak se může tělo zahojit. Tak i v symbolickém slova smyslu, onu energii, která jinak řeže a může ubližovat, použijme sami na sebe, a vyřízněme tu část psychiky, která už není spojena se životem a s přirozeným tokem. Jděme dovnitř naší bolesti, našich strachů a traumat, našich obav, našeho přesvědčení o neschopnosti, bezmocnosti, atd. a podívejme se na ni. Nemilosrdně a jasně. Buďme bdělí a jednejme bez kliček. Obávám se ale, že jen podívat se, tentokrát stačit nebude. Bude potřeba přikročit k činu. Říznout do živého. Jít do nepříjemných konfrontací. Ale věřte tomu, že až tím projdete, neuvěřitelně se vám uleví.
Žádné komentáře:
Okomentovat