Poněkud třeskutý, napjatý a zvláštně chaotický den. Vnímáme, že by něco mělo být jinak, jen tak úplně nevíme co. Je to ale jednoduché. To, co se od nás chce, je to, abychom změnili naše vnímání, naše posuzování věcí, naše uvažování. Život je o neustálém vývoji, sebeobnově, a proto, abychom i my nekameněli, abychom se nestávali karikaturou sebe samých, tak je potřeba sebou trochu pohnout. To ovšem nejde bez toho prvotního impulsu. My musíme vědět, že je čas na změnu, musíme pochopit, že změna se nestane sama, ale že jí musíme uskutečnit my. Tím, že začneme přemýšlet jinak. Tím, že svou malou přihrádku trochu rozšíříme, tím, že přestaneme věci polarizovat na "ty správné" a "ty nevhodné". Tím, že do svého života pustíme změny, že zboříme zdi, které jsme si kolem sebe vystavěli, a které už nemají pražádné opodstatnění.
Dnes chodí spoustu vnuknutí, impulsů, střelených nápadů...to je v pořádku, jen se tomu všemu otevřme. Až přijde čas, dojde i na případnou realizaci...ale dnes ten čas ještě není. Dnes bychom si měli představit, že je všechno možné. Potřebujeme něco změnit a stále hledáme vhodný čas? Ten je právě teď! Vždycky je a vždycky byl a bude právě teď. Je potřeba něco ukončit radikálním řezem? Paráda, kdy, když ne teď? Dnešek nám ukazuje, že neexistuje nic radikálního, nic nevhodného, nic přes čáru, protože ty čáry jsou jen takové naše hry, díky kterým si připadáme děsně důležitě. Ano, dnes bude naše důležitost snížena...tím se ale nesníží naše hodnota. Jen poznáme, že ego ve své podstatě vůbec nepotřebujeme :).
Žádné komentáře:
Okomentovat