To, že je úplněk, a ještě k tomu superúplněk? Super...no a co? V mnohých lidech se může probudit všelijaké blouznění o zásadnosti tohoto jevu, ale pravda je, že je zcela nepodstatný. Horoskopy nad šálkem čaje vás tímto vítají u dalšího povídání, dnes se tu budou tak trochu shazovat modly a ukazovat na scestnost jistých pověr...
Síla úplňku je taková, že to, co do něj dáte, se vám vrátí. Funguje jako zrcadlo. Pokud věříte, že se vám stane něco zásadního, vaše podvědomí vám vykonstruuje takový prožitek, který vám to samozřejmě potvrdí...ale že by se dělo něco samo od sebe, nezávisle na vaší víře...to se bohužel neděje. Mohl bych vám tu samozřejmě doporučit, abyste mysleli na něco krásného a pozitivního, aby se vám to odzrcadlilo...ale tím bych vás nejspíš udržoval v onom bludu.
Úplněk v Kozorohu po nás může tak maximálně žádat, abychom se přestali držet pověr a aktivně vzali život do svých vlastních rukou. Zapomeňte i na astrologii, berte ji maximálně jako automapu, ale uvědomte si jedu věc - to vy se rozhodujete, jakou cestou se vydáte. Nemůže za to ani váš Saturn, ani vás pod krkem nedrží váš Pluto. Blbě a napjatě se opravdu necítíte kvůli úplňku, ale kvůli tomu, že jste nechali doběhnout své neprojevené emoce až tam, kde jim nezbývá, než o sobě dát sakra vědět. Ne, opravdu nevzestupujete nikam do 42 D ani nezískáváte diamantové, kvantové či jiné tělo. To jen blouzníte z dlouhé chvíle. Váš život je ve skutečnosti velmi jednoduchý a primitivní, žijete ve hmotě a máte tělo. Mimochodem úžasný nástroj pro práci se hmotou. Ano, občas "bolí" i psychika, ale to se většinou děje právě kvůli tomu, že hmotu nějakým způsobem neposloucháte, nectíte, nerespektujete. Myslíte si, že to odmeditujete a pak vás vyzvedne Aštar Šeran s Merkabou (případně Šmarjá Mašek, Tomáš Marný a jánevím jaký spasitel ještě...ano, týká se to jak duchovna, tak i tzv. konspirací), ale ono ouha, zase nic, zase jste zkejsli tady v tý hmotě a nepomohlo vám dokonce ani veganství ani radostivé vnímání. A dokonce i váš astrologický Guru, Štěpán Tušják, autor těchto stránek, vám tu bere vaši oblíbenou hračku. Ba co víc, dovolil si odmontovat přídavná kolečka na vašem malém bicyklu, která vás držela v rovnováze, a strká do vás...
.
.
.
.
"Pojďte ke kraji."
"Nemůžeme. Máme strach."
"Pojďte ke kraji!"
"Je to vysoko. Co když spadneme?"
"Pojďte ke kraji!"
A tak šli.
A on je strčil.
A oni letěli.
.
.
.
I vy máte křídla. Jen jste na ně zapomněli.
Žádné komentáře:
Okomentovat