Válka je mír! Svoboda je otroctví! Nevědomost je síla!
Tyto hesla z Orwellova románu 1984 jakoby předznamenávaly náladu
několika dalších dní. Možná se nám zdají příliš radikální, ale možná je
radikální sama naše existence, sama naše kultura, sama
společnost...možná je jen potřeba něco změnit...a asi to nepůjde jinak,
než radikálně.
K astrologii: zdá se, jakobychom chtěli za každou
cenu vyhlašovat příměří, snažíme se být milí, vstřícní, racionální a
rozumní...ale právě tato naše pasivita je nesmírně agresivní - naopak,
lidé, co jsou otevření ve svém projevu, co se své agresivity nebojí, ti
jsou vlastně na tom mnohem lépe. Vidíme, jak se veškerá diplomacie
scestná, neupřímná, falešná a jen maže med kolem pusy.
Čeká nás
měsíc, kdy se určité energie zastaví, tradicionalisté straší, že nebudou
fungovat stroje, automobily, doprava bude váznout, komunikace bude
zmatečná...a já bych s tím vlastně asi i souhlasil, jen bych možná
podotknul, že také záleží na důvodu, proč se to všechno děje. Naše
vnitřní intelektuální, rozumová, poznávací, vyhodnocovací a
pojmenovávací stránka, se pozastaví, a začne svou pozornost věnovat
minulosti, nitru a méně viditelným a ne tolik vnějším okolnostem. Neboli
Merkur ve Štíru se stává retrográdním. Štír našemu myšlení dává
hloubku, jistou umanutost, schopnost ponořit se do hloubky, ale stejně
tak i otravnou šťouravost nebo naopak neúnavné detektivní analytické
oko. Přestáváme ale řešit věci, co se dějí venku, a začínáme vnímat
nitro, začínáme se věnovat minulosti. Může to být výborná doba pro to,
zjistit, kde je kořen toho, v čem jsme se právě ocitli. Kde jsme usnuli
za pochodu, kde jsme se nechali ukolébat...kde jsme se vzdali své síly,
své odpovědnosti a svých svobod?
Myslím, že také nejspíš zjistíme,
že za 90% všeho, co se zrovna teď děje, je strach ze smrti, strach ze
ztráty kontroly, strach z toho, že nás cosi převálcuje. A vskutku...je
tu covid, který je sakra skutečný (osobně nevěřím na žádné spiknutí nebo
na to, že to je fake) a který nám ztělesňuje naše největší strachy.
Přišel nám ukázat, že naše životy nemáme pod kontrolou. Přišel nás
naučit, abychom konečně pochopili, že smrt je součástí našich životů, že
umět věci a lidi pouštět, je pro život naprosto klíčové. Druhá vlna
přichází ne náhodou, kdy je Merkur ve Štíru a zanedlouho (cca za týden)
se k němu přidá i Slunce...Pochopíme její lekci? Můžeme si stokrát říkat
"Nám se to stát nemůže", můžeme nosit roušku od rána do večera,
dodržovat rozestupy - covid ale, dle mého skromného intuitivního zření,
funguje více na energetické rovině. Navštěvuje (a navštíví) ty, kteří
mají problémy s pouštěním (se), se strachy ze smrti, z opuštění, z
nemoci...V tomto následujícím měsíci mnozí z nás onemocní, mnohé se to
ani nedotkne, ale myslím, že všichni na nějaké úrovni projdeme novým
poznáním, mnohé to změní...a přál bych si, aby i na kolektivní,
konkrétně státní úrovni došlo k pochopení, že sebelepší opatření vůbec
nemusí to, jak se covid chová, ovlivnit. Je cílem funkční stát, sice
zčásti nemocný, ale autentický, volně dýchající, živý...anebo je cílem
stát totálně zavřený, vystresovaný z jakékoliv nemoci, domněle chránící
lidi, ale ve skutečnosti je pomalu dusící? Protože to si myslím, že se
právě děje. Naši politici nám bezeslovně říkají "ochráníme vás, i před
vámi samými, za jakoukoliv cenu, i kdyby vás to mělo zabít"...
A
opět se budu opakovat - politika není nic jiného, než kolektivní
manifestace individuálních nálad. To znamená: my tvoříme politiku, a
politiky. Je to náš vlastní výtvor. Možná bychom mohli zkusit si trochu
pořešit ty svý strachy, co vy na to? (Covid na to?)
Žádné komentáře:
Okomentovat