07 dubna 2020

Úterý 7.dubna




Motto: Nedrž to, pusť se...nebo ti to bude vytrženo.
Na astrologických konstelacích, které se nám dějí na obloze, je výborná jedna věc. Ony nikomu nestraní. Projevují se nějakým způsobem, ale jsou přitom v podstatě dosti neosobní až lhostejné k našim osudům. My je v závislosti na svých zkušenostech, kulturnímu okruhu, výchově atd. automaticky zařadíme do kolonky "dobré, příjemné" a "špatné, katastrofické"...ale možná bychom udělali líp, když bychom pochopili jejich podstatu, jejich sdělení. Když bychom je akceptovali takové, jaké jsou, a pokusili se jim nějak přizpůsobit. Ideální přístup vyjadřuje třeba úsloví "zatímco jedni lidé nadávají na déšť, ti druzí si vezmou deštník".
Občas zkrátka přijdou takové konstelace, které přinesou spíš rozvrat, chaos, zmatky atd. To se děje právě dnes. Důležité je se ale zamyslet nad tím PROČ se to děje a CO nám to má ukázat. Ukazuje nám to, že jsme příliš zlenivěli, spolehli se na jistotu, na hmotu a svých "deset zlaťáčků v kapse". Držíme se svých jistot a především svých zvyků zuby nehty, ale není to kvůli tomu, že by nám to ukázala zkušenost. Je to opravdu jen z toho důvodu, že se nám to vyplatí. Přestali jsme hledat dál.
Stali jsme se závislými na technice, na internetu, na autech, na globalizaci, a v tom všem zápalu jsme zapomněli na to, že jsme především obyvatelé planety Země. Není možné se z ní vydělovat, ani ze sebe dělat něco víc...upřímně, v inteligenci by nás s přehledem porazili jak delfíni, tak třeba sloni. Žádný živočich ale - bohužel - nemá tu schopnost myslet duálně, vědomě oddělit ego od všeho ostatního, popřít tu základní nedělitelnou jednotu: Je jen Příroda/řád v chaosu/bůh/jeden organismus živoucí planeta země, kde my jsme její buňky.
V těchto dnech budeme od určitých svých jistot odstřihováni. Každý podle svého nastavení. Samozřejmě někdo to pocítí zásadně, a někoho se to téměř nedotkne. Budeme postaveni před určité změny, kterým se můžeme vzpouzet a nerespektovat je, a pak to bude horší, anebo se můžeme přizpůsobit a pochopit, co se po nás chce, že je prostě lepší plout v proudu. Pokud budeme zároveň trochu víc otevření a vnímaví, mohli bychom "nacítit" ono poselství, které s tím přichází. "Proč se to děje? Co mi to má ukázat? Kam mě to má posunout?" Můžeme být vážně vděční za to, že to poselství je více, než srozumitelné. Neboli, kdo ho chce slyšet a pochopit, kdo je tomu otevřený, tomu to zcela určitě dojde. A naopak, s přístupem "já už vím všechno, vy mi tu nebudete nic povídat"...se moc nepochodí.
Zítřejší úplněk pak odpíská "poločas" a posvítí nám na naše dosavadní snahy, dá nám zpětnou vazbu, jak si stojíme.

Žádné komentáře:

Okomentovat