Neděle 2.října

 Haleluja! Dnes v 11:07 se nám konečně rozbíhá Merkur do přímého směru. Konec patlání se v minulosti, intelektuálního chaosu, všelijakého zdržování, nejrůznějších poruch, konec nutnosti dívat se nazpět a poučit se z toho, konec introspekce, konec jiného vnímání. Padá nám kámen ze srdce. Ale samozřejmě to nefunguje hned lusknutím prstu, spíš to bude pozvolna nabíhat, nějaký čas přece jen ještě bude trvat, než Merkur nabere zpátky svojí rychlost. Navíc až do 17.října se bude stále ještě Merkur pohybovat "ve stínu", neboli v místech, kde procházel retrográdně, do té doby bude ještě "přepisovat naše nastavení", znovu nás bude uvádět do normálního režimu. Týká se to kohokoliv, kdo má v onom stínovém úseku (24°Panny-8°Vah) nějaké planety či osy.

Stínový úsek je speciální tím, že se na něm projde planeta - v tomto případě Merkur - celkem třikrát. Přímo, zpátky, a znovu přímo. Představte si to třeba jako data v počítači, které jsou několikrát přepisovány. Jinak kromě Merkura má každá planeta krom Světel svůj stínový úsek, ale v případě pomalu jdoucích planet to nemá moc smysl sledovat.

A co to dělá psychologicky?

První přechod je těsně před zastávkou, kdy se zdá být všechno ještě relativně v pohodě, v běžném režimu, byť Merkur už lehce zpomaluje. Máme jen takové neurčité tušení, že se cosi bude dít, ale dokud se to nestane, tak to neřešíme.

Jakmile se Merkur začne vracet, v podstatě nám převrátí vnímání tak trochu vzhůru nohama, energie nebude proudit zevnitř navenek, ale zvnějšku dovnitř, veškeré naše intelektuální zkušenosti, poznatky, jsou v tomto období asimilovány, přijaty dovnitř do našeho nitra, stráveny, dost často se nám připomene cosi z minulosti, něco nám drnkne na starou strunu...je třeba si uvědomit, že se promítá nikoliv to, co se děje aktuálně, ale to, co se událo kdysi...jako kdybychom si zpětně přehrávali všechny naše prožitky, zkušenosti, jakoby to bylo takové vnitřní kino...

Teprve ta třetí a závěrečná fáze, ve které jsme se právě ocitli, kdy opět jdeme kupředu a ono naše kino zařazujeme do nějakého kontextu, kdy náš život aktivně přeskládáváme, poznatky a dojmy dáváme do svých různých škatulek, a kdy to všechno teoretické, teprve začínáme žít, je ta nejdůležitější fáze. Bohužel jsem se v astrologii prakticky ještě nesetkal s tím, že by to někdo takto do hloubky pojímal. Něco málo se dá dočíst u M. Schulmanna, něco zpracoval můj kamarád Vojta Franče. Doporučuju ale nedat na nikoho - ani na mě - a zkoumat tyto fáze individuálně. Vy sami můžete poznat, co to pro vás znamená a jak to působí.

Přeji vám příjemný a podnětný rozjezd!