Lví brána je odemčená, kvantově je podepřená,
kdo do ní vejde, ten z 2D odejde,
ať je to ten nebo ten, z Matrixu musí jít ven...
_______________________________________________
Určitě jste již u mnohých ultraezo přátel zaregistrovali pojem "lví brána". Ti osvícenější k tomu rovnou přidávají i vibraci dvou osmiček, tzv. 8/8 vibe. Má to být doba, kdy se div že neotevře samo nebe a všechno začne být krásně sluníčkové, nebo aspoň indigově kvantové...A když se náhodou (a opět) zase nic nestane, tak je to všechno vaše vina, protože jste nebyli dostatečně na výši a duchovní, aby se mohl přechod uskutečnit.
Jak jste si již jistě všimli, do všech těchto ezoblouznění házím vidle, seč můžu. Nedělám to ale z nějakého sadismu, škodolibosti nebo závisti, ale kvůli tomu, že fakt něco vím, mám přehled, a snažím se uvádět věci na pravou míru.
Lví brána je poměrně mladý fenomén, myslím, že v době před rokem 2000 o tom nebylo ani vidu ani slechu. Možná se jen někomu líbily dvě osmičky vedle sebe, lev je taky poměrně pěkné, silné zvíře, se kterým se může kdekdo ztotožnit, tak se vytvořil novodobý mýtus. Bohužel, už v začátku je zcela mimo. Lev nemůže být z principu žádnou bránou. Jako ohnivé a pevné znamení má za úkol strážit, rozdmýchávat oheň, rozsvěcet. Pokud si představíme podstatu celého zvěrokruhu, která stojí na čtyřech hlavních bodech, dvou rovnodennostích a dvou slunovratech, pak to je asi tak: máme dva slunovraty, které představují vrchol a hlubinu, a dvě rovnodennosti, které představují "vchod a východ" - tudíž pokud by něco mělo být bráno jako brána, pak to je místo přechodu mezi Rybami a Beranem a mezi Pannou a Vahami. Středy mezi těmito čtyřmi body jsou opět čtyři, říká se jim pilíře zvěrokruhu, neboli energie, "na kterých to všechno stojí", jsou to 15° pevných znamení, Býk, Lev, Štír a Vodnář. V mnoha mytologiích hrají tyto pilíře zásadní úlohu. Keltové a jiné kultury mají své hlavní slavnosti právě v těchto dnech. V antice i později v křesťanství se s těmito čtyřmi archetypy hodně pracovalo. Jsou to: býk, lev, orel a anděl, v křesťanství to jsou čtyři hlavní evangelisti, Matouš, Marek, Jan a Lukáš. Mají představovat jednotlivé etapy lidského života a vývoje vůbec. Možná, že odtud pochází inspirace pro "bránu" a všechnu tu ezo omáčku okolo...ale skutečnost je, že to není žádná brána, ale sloup. V tomto případě Lví sloup. Místo mezi letním slunovratem, fyzickým vrcholem (a emoční hlubinou), a mezi podzimní rovnodenností, neboli místem pozvolného odchodu životní energie, ukládání se spánku a k usebrání. Místo, kde si můžeme docela snadno uvědomit, kým vlastně jsme. Ale není na to žádná rada, žádná teorie. Buď to víte, jste s tím ve spojení...anebo to nevíte. A když to nevíte, nedá se vám to "vysvětlit". Dá se vám to vysvětlit ve smyslu rozsvítit. Tak, že například potkáte někoho, kdo "svítí", kdo si je sám sebe vědom a kdo to žije. Ve vás to pak spustí proces, který začne něčím jako "když může on, proč ne já?". On vás poze svým bytím, svou přítomností, probudí, přiměje vás vzpomenout si na to, co už máte, co ve vás je. Není třeba to dobývat ani objevovat, je třeba se jen probudit, dostat se do svého středu. Pak se to děje samo. Dá se tedy říct, že nějak podobně budou fungovat všechny čtyři pilíře. Tak, že si uvědomíme sami sebe, skrze určité energie a určité části svého těla, respektive energetické uzly. Tak Býk zakouší zkušenost, že žít se dá jedině tak, že zakoušíme, ochutnáváme, procházíme hmotou a sbíráme zkušenosti, a na základě toho, co nám chutná, vyhovuje, a s čím nejsme v souladu, pak můžeme pokračovat dál. Štír nám může dát zkušenost, co je dobré ze svých životů odbourat, jaké lidi máme opustit, co je potřeba skončit, můžeme docela slušně rozlišovat, v čem je ještě dobré se angažovat - myšleno emočně, co v nás rezonuje...a co už je pro nás mrtvé. A Vodnář nám může dát kosmickou zkušenosti, povznést nás nad naše malé lidské pinožení, ukázat nám pohled z trochu jiné perspektivy. Všichni jsme božími dětmi, všichni tvoříme jeden celek, a všichni tvoříme jeden Systém. Ale není to systém jako z Matrixu, je to spíš cosi jako včelí úl, kde každý má svoji neopakovatelnou funkci. Už to není o tom "já chci, já žádám", zde už je žádáno po nás, jsme pomyslně flétnou, na kterou hraje sám Bůh.
_________________________________________
Sloupy světa, jež podpírají samo nebe
Zastav se poutníče a tiše rozjímej
V každém tom místě najdeš kousek sebe
Ze svojí podstaty něco světu dej
Žádné komentáře:
Okomentovat