Máte pocit, že ostatní vám nerozumí ani slovo? Že mluví úplně jiným jazykem?
Máte pocit, že tady na tomto světě už vůbec ničemu nerozumíte?
Máte pocit, že cokoliv řeknete, druhá strana pochopí zásadně úplně jinak, než jak to bylo myšleno? Případně že si sama vyfabuluje vlastní příběh?
Vnímáte, že vám jede fantazie a obrazotvornost na plné obrátky? Že vnímáte, cítíte, jen prostě nedokážete říct jak, vysvětlit to někomu?
Píšete básně, skládáte songy, a máte zrovna období, kdy inspirace teče jako protržená?
Případně v této době kalíte nebo hulíte v množstvím větším, než malém?
Pak Vás všechny chci uklidnit. To, co vnímáte a co se děje, je úplně normální. Tedy... "normální"....chci tím říci, že se není čím znepokojovat.
Možná přijdete o (sebe)kontrolu. Možná se váš rozum momentálně moc nechytne. Možná budete jak houby nasávat všechnu atmosféru, co je kolem vás. Nesnažte se držet rozumu za každou cenu. Dejte mu prosím taky aspoň jednou dovolenou. je to ten největší dříč, zaštiťuje vám momentálně asi ten největší kus práce. Nebylo tomu ale tak vždycky.
Nechte pro jednou rozum vydechnout a nechte, ať jen přihlíží tomu, co se děje a nezasahuje, nevysvětluje, neanalyzuje...a pusťte do života i jiné kvality a energie. Intuici, Emoce. Ty skutečné. Instinkty. Uvidíte, ono to nakonec půjde. Jakmile rozum uvidí, že se není čeho bát a že čas od času si může v klidu odpočinout a přenechat kormidlo jiným, bude mu mnohem lépe. A Vám také.
Žádné komentáře:
Okomentovat