Slunovrat

 Letní slunovrat.

Bod obratu.

Slunce vstupuje do Raka.

V komunikaci, hledání, pohybování se ve vnějším světě, zkoumání, zjišťování toho, jak věci (lidi, svět...) fungují, jsme se dostali nejdál, jak jsme mohli. Nyní nastává prudký obrat, a z pohybu venku se stává pohyb uvnitř. Nyní se svou pozorností obracíme dovnitř a zjišťujeme, jaký to v nás vyvolává pocit. Co cítíme? Co nám napovídá naš srdce? Informací už víc nevyždímeme, ale něco navíc se k nám může dostat. Vědění, které není v hlavě. Inteligence, která je přirozená, založená na vnímavosti a schopnosti se otevřít a přijímat a zpracovávat podněty v reálném čase.

Většina lidí tuto oblast života z různých důvodů nezvládá. Velká část se vlivem výchovy, společnosti atd. naučila, že důvěřovat svým pocitům se nevyplácí. Mnoho lidí neumí emoce správně zpracovávat, mnozí si vlečou vzpomínky z dětství a na jejich základě reagují. Většina tohoto nesprávného nakládání s emocemi a pocity má původ v času. Tedy v našem pojetí času. Svou pozorností lítáme od minulosti do budoucnosti, místo toho, abychom byli plně v přítomnosti a klidně a s důvěrou reagovali pouze na to, co je NYNÍ.

Pro jistotu to ještě jednou zopakuji: když jednáme ze srdce, tady a teď, jsme dokonale prostupní, fluidní a zároveň pevní. Neřešíme, co bylo, ani co bude, protože víme, že cítit, vnímat, ladit se a jen tak být, lze jen v přítomnosti - vše ostatní jsou jen převlečené myšlenky. Tyto myšlenky (na minulost nebo na budoucnost) mají emoční náboj, ale trochu jiný, než myslíme. V tu dobu, kdy to v našem životě proběhlo, jsme to zastavili. Zamrzli jsme. Nenechali jsme doproběhnout proces. Nebyli jsme v přítomnosti, nedovolili jsme si naplno cítit. Mysleli jsme, že poručíme větru dešti a našim emocím...a ono nic. Proto to má tendenci stále "čekat" a tvářit se, jako že to ještě není hotové. Možná si myslíme, že bychom to mohli nějak vyřešit, třeba regresemi, konstelacemi...ale právě tím se sami udržujeme v oné minulosti. Jediná cesta je navnímat to, co je teď. Jakmile jsme teď, pak se může všechno z minulosti rozpustit. Jakmile máme tendenci se do minulosti vracet, chová se to jako nepolapitelný motýl.

Konstelace pro okamžik Slunovratu říkají, že nás nejspíš čeká horké, byť trochu větrné léto, léto, které toho hodně změní, přetransformuje, přenastaví. Podíváme se na spoustu záležitostí realisticky. Vztahy budou stálé, hluboké a dosti transformující, nelze úplně čekat klasické nezávazná letní dobrodružství. Mnohé vztahy budou doslova seslány z nebes a jiné budou zbořeny na prach. Za rohem je nová a úplně jiná energie, kterou ještě nevidíme a nevnímáme, jen matně tušíme, že se naše pečlivě vybudovaná hráz či barikáda začíná povážlivě otřásat v základech. To, co přijde, nebude ani povodeň ani uragán, ani sopka...bude to něco mnohem víc...kosmického? Zatím pro to nejsou slova. Necháme za sebou něco, bez čeho jsme se dosud nemohli obejít. Zjistíme, že jsme mnohem schopnější, velkolepější, mocnější, lepší, než si myslíme, poznáme i to, co si sami vytváříme ze strachu, čím se stahujeme dolů. Mnozí z nás budou mít velice náboženské prožitky. Jiným se může připomenout samo peklo. V jistém smyslu to bude období, které se jakoby vyváže z pout karmy (nebo najede na úplně nový koncept bytí), ukáže se nám, že cesta povede jinudy, než jsme mysleli.

Zároveň to v něčem bude velmi obyčejná doba. Naše očekávání nějaké "události", která bude "ta ona", kýžená, vysněná, kdy se "to konečně pohne", naše představa jakéhosi pofidérního vzestupu, 3D, 4D, 5D, všechny ty ezopí.oviny, půjdou hezky do kopru, bo jsou v něčem strašně mimózní a čím dřív se zbavíme těchto představ, tím líp pro nás. Chleba bude dražší, krize nejspíš přijde, a pád vlády podle všeho taky... Hmota nezmizí, hezky zůstane, naše hovínka nezezlátnou a naše tělo bude mít furt hezkých pár kilo navíc. Jako přál bych si mít třeba křídla...ale radši se držím při zemi. To už spíš věřím jedné své vizi, která říká cosi o tom, že časem nebude možné lhát.....

Mějme se krásně, a sviťme!